Rychle rostoucí dřeviny – některé spíše na ozdobu, jiné jako živá zásobárna paliva

Přemýšlíte, čím budete v zimě topit? Víte, co jsou to výmladkové plantáže a co mají společného pavlovnie plstnatá a japonský topol? Společnou odpovědí na tyto otázky jsou rychle rostoucí dřeviny (RRD). Poslouží vám jako palivo, které jste si sami vypěstovali. Některé jsou navíc vítaným zpestřením a zajímavou okrasou zahrady.

Pavlovnie plstnatá (Pawlovnia tomentosa)

Máte-li větší zahradu, pole či rozsáhlejší pozemek, můžete si na něm vypěstovat dostatečné množství biomasy, kterou použijete jako palivo v zimním období. Mnohé rychle rostoucí dřeviny jsou nejen užitečné, ale plní i okrasnou funkci.

Příkladem takové užitečné okrasy v zahradě je pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa). Možná jste se s ní již setkali, ale netušili jste, že je to ona. Dosud se stromy tohoto druhu nejčastěji vysazovaly v parcích. Kvetou totiž překrásnými hrozny fialových květů.

Japonský topol – kříženec evropského topolu černého a středoasijského topolu maximowiczova

Velmi často vysazovaným a v tomto směru i oblíbeným druhem RRD (rychle rostoucích dřevin) je japonský topol. Již během pěti let dokáže vytvořit hustý souvislý porost. Toho se využívá ovšem nejen proto, že se jedná o energetickou rostlinu, ale i proto, že se s ním počítá jako s krajinotvorným prvkem. Jeho velké krásné listy srdčitého tvaru dokážou zkrášlit nejednu zahradu.

Právě japonský topol může být jistou cestou k vaší energetické nezávislosti. Z jednoho hektaru lze získat během každých dvou až tří let kolem 35 tun dřevní štěpky (biomasy). Odborníci tvrdí, že výhřevnost jeho dřeva je srovnatelná dokonce s hnědým uhlím. Proto je japonský topol považován také za možnou novou alternativu zemědělství.

Pěstování japonského topolu

Vzhledem k tomu, že japonské topoly jsou prozatím velmi odolné vůči většině u nás známých škůdců, dá se říct, že jejich pěstování není nijak složité. S podzimem přichází období, kdy je třeba připravit pozemek k výsadbě.

To obnáší hlavně důkladné zorání, jako byste hodlali půdu osít obilím, a pak je nutné ji zbavit všech plevelů. Takto připravenou půdu ponecháte do jara, kdy do ní vysadíte řízky japonského topolu.

V počáteční době růstu je velice důležité zbavovat okolní půdu plevelů. Plevele ubírají topolům nejen vláhu a živiny z půdy, ale i světlo v nadzemní části. Mulčováním se dá výrazně zabránit růstu plevelů na výmladkových plantážích. Chemická likvidace se nedoporučuje, jednak je neekologická a jednak proto, že japonské topoly jsou citlivé na působení herbicidů.

Pro výsadbu rozlišujte řízky, prýty a kořenáče

Při výsadbě dávají pěstitelé často přednost výsadbě ve formě řízků. Jsou to vlastně nařezané či nastříhané pruty. Často si je objednávají v e-shopech. Nevýhodou zasílaných řízků je to, že mohou příliš zaschnout a z velkého množství zakoupené sadby se jich ujme jen pár.

Řízky se sázejí od března do listopadu. Pokud výsadbu provádíte v letním období, počítejte s nutnou pravidelnou zálivkou. Není-li půda pro výsadbu měkká, je ruční sázení poměrně fyzicky náročné. Z řízků o délce 20 cm mají zůstat nad půdou pouhé 3 cm. Nejlépe se ujímají řízky vysazené v březnu až květnu.  Prýty čili pruty se získávají uříznutím jednoleté rostliny. V horní části mají průměr okolo 7 mm. Jejich obvyklá délka je cca 2 metry. Sázejí se do hloubky 60–80 cm. Prýty je možné nakrátit na řízky.

Pro budoucí uchycení v půdě je nejspolehlivější sázet kořenáče. Jelikož je jejich kořenový systém již dostatečně vyvinut, vysazujeme je ručně lopatkou anebo pomocí speciálního ručního sazeče. Ve srovnání s řízky nebo prýty si za kořenáče připlatíte.

Další rostliny pro pěstování biomasy a palivového dříví

Kromě již zmíněné pavlovnie plstnaté a japonského topolu se dají podobným způsobem pěstovat i břízky a vrby, hlavně vrba Smidtova – kříženec vrby košíkářské a vrby jívy.

O úspěšnosti pěstování RRD rozhodne i závlaha a nadmořská výška

Máte-li půdu, která by ležela zbytečně ladem, zauvažujte nad tím, zda by nebylo moudré právě zde začít s pěstováním RRD. Rozhodujícím hlediskem v tomto směru je nadmořská výška, která by neměla být nad 600 m. n. m. Další záležitostí, která významně ovlivňuje úspěch pěstování RRD, je dostatek závlahy a dostupnost vody, neboť rostliny potřebují po celou vegetační sezonu dostatek vláhy.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com

7.8.2017 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist