Rychle rostoucí dřeviny – některé spíše na ozdobu, jiné jako živá zásobárna paliva

Přemýšlíte, čím budete v zimě topit? Víte, co jsou to výmladkové plantáže a co mají společného pavlovnie plstnatá a japonský topol? Společnou odpovědí na tyto otázky jsou rychle rostoucí dřeviny (RRD). Poslouží vám jako palivo, které jste si sami vypěstovali. Některé jsou navíc vítaným zpestřením a zajímavou okrasou zahrady.

Pavlovnie plstnatá (Pawlovnia tomentosa)

Máte-li větší zahradu, pole či rozsáhlejší pozemek, můžete si na něm vypěstovat dostatečné množství biomasy, kterou použijete jako palivo v zimním období. Mnohé rychle rostoucí dřeviny jsou nejen užitečné, ale plní i okrasnou funkci.

Příkladem takové užitečné okrasy v zahradě je pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa). Možná jste se s ní již setkali, ale netušili jste, že je to ona. Dosud se stromy tohoto druhu nejčastěji vysazovaly v parcích. Kvetou totiž překrásnými hrozny fialových květů.

Japonský topol – kříženec evropského topolu černého a středoasijského topolu maximowiczova

Velmi často vysazovaným a v tomto směru i oblíbeným druhem RRD (rychle rostoucích dřevin) je japonský topol. Již během pěti let dokáže vytvořit hustý souvislý porost. Toho se využívá ovšem nejen proto, že se jedná o energetickou rostlinu, ale i proto, že se s ním počítá jako s krajinotvorným prvkem. Jeho velké krásné listy srdčitého tvaru dokážou zkrášlit nejednu zahradu.

Právě japonský topol může být jistou cestou k vaší energetické nezávislosti. Z jednoho hektaru lze získat během každých dvou až tří let kolem 35 tun dřevní štěpky (biomasy). Odborníci tvrdí, že výhřevnost jeho dřeva je srovnatelná dokonce s hnědým uhlím. Proto je japonský topol považován také za možnou novou alternativu zemědělství.

Pěstování japonského topolu

Vzhledem k tomu, že japonské topoly jsou prozatím velmi odolné vůči většině u nás známých škůdců, dá se říct, že jejich pěstování není nijak složité. S podzimem přichází období, kdy je třeba připravit pozemek k výsadbě.

To obnáší hlavně důkladné zorání, jako byste hodlali půdu osít obilím, a pak je nutné ji zbavit všech plevelů. Takto připravenou půdu ponecháte do jara, kdy do ní vysadíte řízky japonského topolu.

V počáteční době růstu je velice důležité zbavovat okolní půdu plevelů. Plevele ubírají topolům nejen vláhu a živiny z půdy, ale i světlo v nadzemní části. Mulčováním se dá výrazně zabránit růstu plevelů na výmladkových plantážích. Chemická likvidace se nedoporučuje, jednak je neekologická a jednak proto, že japonské topoly jsou citlivé na působení herbicidů.

Pro výsadbu rozlišujte řízky, prýty a kořenáče

Při výsadbě dávají pěstitelé často přednost výsadbě ve formě řízků. Jsou to vlastně nařezané či nastříhané pruty. Často si je objednávají v e-shopech. Nevýhodou zasílaných řízků je to, že mohou příliš zaschnout a z velkého množství zakoupené sadby se jich ujme jen pár.

Řízky se sázejí od března do listopadu. Pokud výsadbu provádíte v letním období, počítejte s nutnou pravidelnou zálivkou. Není-li půda pro výsadbu měkká, je ruční sázení poměrně fyzicky náročné. Z řízků o délce 20 cm mají zůstat nad půdou pouhé 3 cm. Nejlépe se ujímají řízky vysazené v březnu až květnu.  Prýty čili pruty se získávají uříznutím jednoleté rostliny. V horní části mají průměr okolo 7 mm. Jejich obvyklá délka je cca 2 metry. Sázejí se do hloubky 60–80 cm. Prýty je možné nakrátit na řízky.

Pro budoucí uchycení v půdě je nejspolehlivější sázet kořenáče. Jelikož je jejich kořenový systém již dostatečně vyvinut, vysazujeme je ručně lopatkou anebo pomocí speciálního ručního sazeče. Ve srovnání s řízky nebo prýty si za kořenáče připlatíte.

Další rostliny pro pěstování biomasy a palivového dříví

Kromě již zmíněné pavlovnie plstnaté a japonského topolu se dají podobným způsobem pěstovat i břízky a vrby, hlavně vrba Smidtova – kříženec vrby košíkářské a vrby jívy.

O úspěšnosti pěstování RRD rozhodne i závlaha a nadmořská výška

Máte-li půdu, která by ležela zbytečně ladem, zauvažujte nad tím, zda by nebylo moudré právě zde začít s pěstováním RRD. Rozhodujícím hlediskem v tomto směru je nadmořská výška, která by neměla být nad 600 m. n. m. Další záležitostí, která významně ovlivňuje úspěch pěstování RRD, je dostatek závlahy a dostupnost vody, neboť rostliny potřebují po celou vegetační sezonu dostatek vláhy.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com

7.8.2017 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist