Salátem řekneš vše

Dámu oslovíte květinou, kuchaře nebo kuchařku v létě určitě pěkným svěžím salátem. Jak mu říkat? U nás mu říkáme nejčastěji hlávkový, i když hlávky každý druh netvoří. Řekněme tedy raději listový – a může být zelený, zabarvený do červena, s listy hladkými i kudrnatými. Na zahrádce ho můžete pěstovat od časného jara do pozdního podzimu, takže na talíři budete mít stále čerstvý.

Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše (Zdroj: shutterstock.com)

Zelené listy některých druhů rodu locika (Lactuca) se lidé naučili konzumavat v pradávných dobách. Dnešní saláty jsou kulturní rostliny vypěstované z asijských jedlých druhů. Salát jako lahodná zelenina je popsán již ve starověkém Egyptě, kde měl dokonce i svého vlatního boha. Odtud pěstování salátu pro kuchyňskou úpravu převzaly starověké národy evropské a postupně se rozšířil jako Locika setá (Lactuca sativa) do celého světa, dnes ho najdeme v mnoha odrůdách a varietách jako nedílnou součást snad každé světové kuchyně. Podoba salátu jako kulturní zeleniny pěstované ve velkém se ustálila zhruba v 16. století. Již tehdy zahradníci a zelináři také zjistili, že salát se snadno rychlí, a tak již na francouzské dvoře Ludvíka IV. se na tabulích objevoval jako první rychlená zelenina již v lednu – a podával se tak prakticky celoročně.

Základní rozdíl růstový je mezi saláty hlávkovými (Lactuca sativa var. capitata) a listovými (Lactuca sativa var. crispa) – tedy těmi, které při růstu vytvoří pevnou hlávku a těmi s volnými listy. Vedle nich pak existuje ještě salát římský (Lactuca sativa var. Romana), který se od nich liší chutí. Zatímco první dva jsou chuťově zcela neutrální, římský salát je poměrně silně nahořklý. Množství hořčinů je zdraví prospěšné, podporuje trávení a v horkých dnech osvěžuje tělo, ale u nás na rozdíl od středomořských zemí nejsme na tuto chuť salátu příliš zvyklí, římskou varietu tedy pěstujeme mnohem méně.

Pevné hlávky ledové i máslové

Hlávkové saláty vytvoří ze vzrostlých listů pevně zavinuté hlávky. Výhodou je, že tím pádem nemají příliš tendenci vyhnat do květu a můžete je napěstovat pěkně velké. Výrazně se od sebe liší saláty máslové s jemnými, křehkými, ale také bohužel rychle vadnoucími listy a saláty ledové. Ty byly vyšlechtěny v Americe až v 19. století, do módy ale přišly až v posledních desetiletích. Jsou stále oblíbenější, protože jejich křehké, jakoby zmrzlou vrstvičkou vody potažené listy vydrží po sklizni velmi dlouho svěží a neuvadlé. Můžeme je tedy spotřebovávat postupně, zatímco máslový salát je nutné zkunzumovat podkud možno do 24 hodin po sklizni. Máslové i ledové saláty se pěstují v široké škále druhů s listy hladkými, kadeřavými, zelenými i červenými.

Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše
Salátem řekneš vše

Stále čerstvé listy přímo ze záhonu

Listové saláty známe hlavně pod nejznámějším označením Lollo – zelená a červená odrůda a dubáček. Lollo má velké listy výrazně kadeřavé a vypadá tedy na talíři velmi dekorativně. Dubáček se přezdívá také trháček nebo česáček. To proto, že jeho listy tvarem připomínající dubové, můžete otrhávat postupně, košťál bude obrůstat postupně dalšími. To je možné i odrůd Lollo, ale vzhledem k tomu, že ty vydrží v chladničce dva i tři dny pěkně svěží, zpravidla se sklízejí celé. Nedávnou novinkou je salát typu Salanova s hluboce rozeklanými listy, které se tak po odříznutí rozpadnou na malé lístečky. Z hlediska servírování vzhledných celých lístků, zelenýách nebo červených, je to samozřejmě zajímavé.

Od jara do zimy

Pěstování salátu je poměrně snadné, patří mezi rostliny i pro zahradníky začátečníky, a to dokonce i z vlastního výsevu. Když kupujete semínka, dbejte hlavně na výběr rané, polorané, pozdní nebo zimní odrůdy. Ty jsou vyšlechtěny tak, aby zvládaly delší nebo kratší dobu denního světla a stihly narůst. Všechny saláty potřebují humózní půdu a spotřebují z ní hodně živin, ale protože vyrostou rychle, není třeba je příliš přihnojovat. Zato zálivka je nutná pravidelná, raději v menších dávkách častěji, aby salát mohl nabrat na růstu a přitom zespodu neuhníval. Pro výsev přímo na záhony je ideální doba v létě – přes den potřebuje salát teplotu kolem 20 °C, v noci mu stačí 10 °C, takže nám na záhoně krásně vyklíčí. Za zhruba čtyři týdny je třeba sazeničky vyjednotit, případně přesadit na místo, kde salát za 6-12 týdnů budete sklízet. Pro urachlení sklizně můžete sazenice podsadit černou fólií, u raných odrůd vysévaných na jaře pak na přikrytí použijete bílou fóliii z netkané textilie, která mladé rostlinky ochrání před chladem. Pokud chcete mít čerstvý salát i v zimě, budete potřebovat skleník i jinak ovšem budete sklízet do prvních větších mrazů a ze sadby předpěstované na podzim a přezimované ve fóliovníku nebo pařeništi už velmi brzy zjara.

Alespoň půldruhého kila ročně

Salát, to je dokonalý mix vitaminů, minerálních látek, hořčinů, enzymů a vlákniny. Sice nic z toho neobsahuje v mimořádně velkém množství, ale právě ona směs je pro naše tělo velmi přínosná. Podporuje trávení, pomáhá hospodaření těla s vodou a přitom prakticky nekonzumujete žádné kalorie, takže ho můžete sníst, co hrdlo ráčí. Pozor ovšem na slazenou zálivku – ta už nekalorická není, ideální je tedy podávat salát jen s pár kapkami kvalitního salátového oleje, mírně osolený, případně okořeněný trochou pepře, doplněný nasekanými bylinkami nebo cibulkou a pokapaný citronovou šťávou. Odborníci na zdravou výživu doporučují sníst alespoň kilo a půl salátu za rok – při lehounkých listech to znamená v ideálním případě jednu porci denně.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 26.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Nové odrůdy listových salátů

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Saláty listové, ledové i kadeřavé, představení nových letních odrůd a specialit v podobě jedlé chryzantémy či medvědího česneku

Nové odrůdy v zelenině

Ludmila Dušková ve své poradně představuje nové odrůdy pažitky, cibule, libečku, kopru, salátu a nakonec představí petunie.

Co začít pěstovat v létě - asijské salátové novinky

Co začít pěstovat v létě - asijské salátové novinky

Pěstování salátů

Reportáž o pěstování salátů, kdy je vhodná doba k vysázení, které odrůdy můžeme vysévat ještě v září, jak o saláty pečovat.

Listový salát pěstování

Listový salát pěstování

Léčivé květy rostliny spilant

Léčivé květy rostliny spilant

ČTĚTE DÁLE

Užitečná pícnina nemá na zahradě co dělat
Užitečná pícnina nemá na zahradě co dělat

Rostliny

Travina jílek je u nás velmi běžná a roste nejen ve volné přírodě, ale zemědělci ji využívají jako užitečnou pícninu. Na zahradě se ovšem mění v plevel.

Zelí čínské je nepříliš známá zelenina, kterou musíte pěstovat
Zelí čínské je nepříliš známá zelenina, kterou musíte pěstovat

Rostliny

Pěstování zelí patří k tradici na nejedné zahrádce. Nehledáte však alternativu k listovým salátům? Pak určitě vyzkoušejte zelí čínské.

Česnek je zdrojem kvalitní úrody, jak jej pěstovat?
Česnek je zdrojem kvalitní úrody, jak jej pěstovat?

Rostliny

Česnek je modlou mezi zahradními plodinami, které si můžete vypěstovat. Pokud pěstování česneku sami zatím nezvládnete, poradíme vám, jak na to.

Zlatovláska z říše jarních květin, která je požehnáním i postrachem
Zlatovláska z říše jarních květin, která je požehnáním i postrachem

Rostliny

Léčivá pampeliška roste na každém kroku a patří k našim nejoblíbenějším léčivým rostlinám. Na trávníku se ale může stát postrachem.

Jetel zvrhlý není zvrhlík, ale kulturní doplňková pícnina
Jetel zvrhlý není zvrhlík, ale kulturní doplňková pícnina

Rostliny

Víceleté plevele, jako třeba jetel zvrhlý, jsou sice užitečné rostliny pro krmení hospodářských zvířat, ale na trávníku v zahradě je vidí lidé dost neradi.

Chráněné bledule z přírody na záhony neodnášejte
Chráněné bledule z přírody na záhony neodnášejte

Rostliny

Bledule a další chráněné jarní rostliny v přírodě netrhejte. Ohrožujete tím už tak ohroženou flóru a můžete se těmito jedovatými rostlinami i přiotrávit.

Některé listnáče jsou mistři barev i odolnosti
Některé listnáče jsou mistři barev i odolnosti

Rostliny

Okrasné listnaté stromy se hodí do malých i velkých zahrad a jejich listí je na podzim zaplaví plejádou barev, které jsou pastvou nejen pro oči.

Zaplevelil vám jitrocel kopinatý záhony? Vytrhejte ho a připravte si sirup
Zaplevelil vám jitrocel kopinatý záhony? Vytrhejte ho a připravte si sirup

Rostliny

Jitrocel kopinatý poskytuje včelám velké množství kvalitního pylu, ale jitrocel jako plevel je vnímán spíše negativně. Přesto se jej nemá smysl zbavovat úplně.

Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel
Jetel luční – oblíbená zemědělská plodina i problematický plevel

Rostliny

Jetel luční se jako plevel dokáže rozrůst opravdu rychle a zabírá spoustu místa, přičemž jeho následná likvidace zase tak jednoduchá není.

Rez není na hrušni jen kosmetická vada
Rez není na hrušni jen kosmetická vada

Rostliny

Hrušeň je krásný strom, který rodí chutné ovoce. Ale pokud ho napadne rez a vy to nebude řešit, můžete se rozloučit s bohatou úrodou.

Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte
Cukrová řepa je okopanina, bez které si čaj neosladíte

Rostliny

Cukrová řepa je známou plodinou už od dávnověku. V našich zahrádkách se však již téměř nevyskytuje. A je to škoda, protože tato řepa má co nabídnout.

Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce
Jedovaté a nebezpečné plevely na vaší zahrádce

Rostliny

Plevel může být jedovatý a může růst na vaší zahradě, aniž byste o tom věděli. Možná by stálo za to znát alespoň ty nejčastější. Co myslíte?