Sníh a sůl na zahradě

Ti z nás, kteří mají nejraději jaro, a to hlavně proto, že na zahradách všechno raší a začíná pomalu rozkvétat, by zimu nejraději přeskočili. Příroda má však své zákonitosti a my je musíme ctít. Svým zahradám bychom však měli věnovat patřičnou péči i v zimě. Mnohokrát i zimní zahrada přikrytá čerstvou čepicí sněhu vypadá kouzelně.
ovocne-stromy-jsou-vetsinou-relativne-kratkoveke-i-presto-se-ale-vyplati-zachovat-maximum-a-stromy-peclive-osetrit-1100x618.jpg Zdroj: Lucie Peukertová

Rostliny na zahrádce nacházejí pod sněhem tu nejlepší ochranu před mrazem, vysycháním i před větrem. Ten, který se tvoří při několika málo stupních pod nulou – prachový – je pro zahradu nejpříznivější. Z toho vyplývá, že rostliny potřebují sníh prachový, kyprý, pod který se dostává vzduch. Ulehlý sníh, který vzniká postupným táním a následným tuhnutím, k zasněženým rostlinám nepouští dostatek vzduchu. V tomto případě je potřeba zledovatělou plochu narušit alespoň motyčkou.

Mějme na paměti, že 1m3 dodá naší zahradě při tání až 100 litrů vody. Takže sníh je pro naši zahradu a její závlahu opravdu důležitý.

Velkou chybou by však bylo, pokud bychom zaryli sníh do země. Zarytý sníh totiž na jaře způsobí opožděné zahřívání půdy.

Jestliže v zimě procházíme přes namrzající pěšinu či cestičku zahradou, raději ji nesolíme. Působení vysoké koncentrace soli má na rostliny velmi škodlivý vliv. Mají pak nápadně deformované listy a také jsou listy malé. Jejich dýchání a asimilace oxidu uhličitého je pak velmi omezena. Jestliže jsou nadzemní části rostlin potřísněny silně koncentrovaným roztokem kuchyňské soli, dochází k toxickému působení. Rostliny jsou nadměrně žíznivé, trpí nedostatkem vody, aniž by viditelně vadly. Musejí se proto častěji zavlažovat.

Jednotlivé rostlinné druhy a odrůdy reagují na zasolení velmi odlišně. Zpravidla vše zprvu začíná chlorózou – žloutnutím a následným zasycháním okrajů listů. Pokračující zasolení může vést až k odumírání větví anebo dokonce i korun stromů. Po vyrašení poznáme zasažené dřeviny, které jsou i nadále životaschopné, podle přetrvávajícího žlutého zabarvení listů. V tomto případě ještě můžeme rostliny zachránit, a to velmi vydatnou zálivkou 30 – 40 litrů vody na 1m2. Během několik dní musíme toto opatření zopakovat. Existuje však nebezpečí, že se vyplavená voda dostane do podzemní vody.

Rostliny citlivé na kuchyňskou sůl:

Okrasné stromy: modřín, jedle, smrk omorika, javor, jilm, buk a jírovec.
Ovocné stromy: zejména broskvoň, švestka, slíva, jabloň a třešeň.
Ovocné keře: zejména angrešt a červený rybíz, jahody a vinná réva.
Zelenina: okurky, fazol, hrách, cibule a brambory.

Pečujme tedy o své zahrady tak, jak bychom chtěli, aby bylo pečováno o nás. Vždyť nám se také nelíbí, když se vrátíme ze zimní procházky s bílými stopami soli na nových kozačkách.

Text: Zuzana Bohdalová

5.2.2015 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist