Sníh a sůl na zahradě

Ti z nás, kteří mají nejraději jaro, a to hlavně proto, že na zahradách všechno raší a začíná pomalu rozkvétat, by zimu nejraději přeskočili. Příroda má však své zákonitosti a my je musíme ctít. Svým zahradám bychom však měli věnovat patřičnou péči i v zimě. Mnohokrát i zimní zahrada přikrytá čerstvou čepicí sněhu vypadá kouzelně.

Sníh a sůl na zahradě
Sníh a sůl na zahradě (Zdroj: Lucie Peukertová)

Rostliny na zahrádce nacházejí pod sněhem tu nejlepší ochranu před mrazem, vysycháním i před větrem. Ten, který se tvoří při několika málo stupních pod nulou – prachový – je pro zahradu nejpříznivější. Z toho vyplývá, že rostliny potřebují sníh prachový, kyprý, pod který se dostává vzduch. Ulehlý sníh, který vzniká postupným táním a následným tuhnutím, k zasněženým rostlinám nepouští dostatek vzduchu. V tomto případě je potřeba zledovatělou plochu narušit alespoň motyčkou.

Mějme na paměti, že 1m3 dodá naší zahradě při tání až 100 litrů vody. Takže sníh je pro naši zahradu a její závlahu opravdu důležitý.

Velkou chybou by však bylo, pokud bychom zaryli sníh do země. Zarytý sníh totiž na jaře způsobí opožděné zahřívání půdy.

Jestliže v zimě procházíme přes namrzající pěšinu či cestičku zahradou, raději ji nesolíme. Působení vysoké koncentrace soli má na rostliny velmi škodlivý vliv. Mají pak nápadně deformované listy a také jsou listy malé. Jejich dýchání a asimilace oxidu uhličitého je pak velmi omezena. Jestliže jsou nadzemní části rostlin potřísněny silně koncentrovaným roztokem kuchyňské soli, dochází k toxickému působení. Rostliny jsou nadměrně žíznivé, trpí nedostatkem vody, aniž by viditelně vadly. Musejí se proto častěji zavlažovat.

Jednotlivé rostlinné druhy a odrůdy reagují na zasolení velmi odlišně. Zpravidla vše zprvu začíná chlorózou – žloutnutím a následným zasycháním okrajů listů. Pokračující zasolení může vést až k odumírání větví anebo dokonce i korun stromů. Po vyrašení poznáme zasažené dřeviny, které jsou i nadále životaschopné, podle přetrvávajícího žlutého zabarvení listů. V tomto případě ještě můžeme rostliny zachránit, a to velmi vydatnou zálivkou 30 – 40 litrů vody na 1m2. Během několik dní musíme toto opatření zopakovat. Existuje však nebezpečí, že se vyplavená voda dostane do podzemní vody.

Rostliny citlivé na kuchyňskou sůl:

Okrasné stromy: modřín, jedle, smrk omorika, javor, jilm, buk a jírovec.
Ovocné stromy: zejména broskvoň, švestka, slíva, jabloň a třešeň.
Ovocné keře: zejména angrešt a červený rybíz, jahody a vinná réva.
Zelenina: okurky, fazol, hrách, cibule a brambory.

Pečujme tedy o své zahrady tak, jak bychom chtěli, aby bylo pečováno o nás. Vždyť nám se také nelíbí, když se vrátíme ze zimní procházky s bílými stopami soli na nových kozačkách.

Text: Zuzana Bohdalová

Publikováno: 13.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Příprava jehličnanů na zimu

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Příprava jehličnanů na zimu

Kdy vysazovat dřeviny

Kdy vysazovat dřeviny

Zazimování bonsají

Zazimování bonsají

Zabezpečení keřů a stromů před zimou

Jak a čím správně chránit keře a stromy před zimou.

Živý plot

Jak co nejrychleji vypěstovat živý plot.

Jak připravit zahradu na zimu

Jak připravit zahradu na zimu

ČTĚTE DÁLE

Fazol zahradní, popínavá jednoletka z tropické Ameriky
Fazol zahradní, popínavá jednoletka z tropické Ameriky

Péče o zahradu

Fazol zahradní čili obecný můžeme zařadit mezi popínavé jednoletky. Pěstujete je pro křehké zelené lusky, nebo čekáte až na zralé pevné fazole?

Krokusy, oblíbené jarní cibuloviny
Krokusy, oblíbené jarní cibuloviny

Péče o zahradu

Šafrány kvetou brzy zjara, v závislosti na druhu a počasí od února do dubna. Věnujte se tedy pěstování krokusů již na podzim, kdy je můžete začít vysazovat.

Endivie je méně známá listová zelenina se spoustou předností
Endivie je méně známá listová zelenina se spoustou předností

Péče o zahradu

Pěstování salátů na zahradě patří k tradici. Chcete ale změnu? Pak vyzkoušejte endivii – listovou zeleninu s jinou chutí a spoustou vitaminů.

Sasanky, něžní poslové jara
Sasanky, něžní poslové jara

Péče o zahradu

První poslové jara jsou také sasanky. Rod Anemone zahrnuje na jaře kvetoucí trvalky. Jejich barva je nejčastěji bílá, ale i žlutá, modrá, růžová a fialová.

Zelené sójové boby edamame
Zelené sójové boby edamame

Péče o zahradu

Sójové boby edamame si snadno vypěstujete i na své zahradě. Jejich pěstování není o nic složitější než pěstování klasických sójových bobů nebo fazolí.

Když jílek proroste z trávníku do záhonů, je zle
Když jílek proroste z trávníku do záhonů, je zle

Péče o zahradu

Jílek je znám jako travina, kterou používají zemědělci. V záhonech ale tento nízký plevel nemá, co dělat, zlikvidujte jej co nejdříve.

Na jílovitou půdu se vyzbrojte rýčem a nápaditostí
Na jílovitou půdu se vyzbrojte rýčem a nápaditostí

Péče o zahradu

Půda s jílem není sice zrovna pro zahrádkáře požehnání, ale lze ji obohatit. Také existuje řada rostlin, kterým tvrdá zemina nevadí.

Pak choi – čínské zelí plné vitaminu C
Pak choi – čínské zelí plné vitaminu C

Péče o zahradu

Čínské zelí pak choi je křehké a dužnaté, nedá se ale na rozdíl od pekingského zelí skladovat. Vysejte si je na záhon a sklízejte podle potřeby.

Sněženky jsou symbolem naděje a přicházejícího jara
Sněženky jsou symbolem naděje a přicházejícího jara

Péče o zahradu

Sněženky voní jarem. Jejich bílé květy vykukují ze sněhu již v době, kdy se nám o teplejším období zatím jen zdá. Víte, jak se o posly jara správně starat?

Kouzlo pěstování jabloní na ovocné stěně
Kouzlo pěstování jabloní na ovocné stěně

Péče o zahradu

Pěstování jabloně je mezi zahrádkáři oblíbené. Chcete však vyzkoušet něco speciálního? Pak se nechte zlákat fantastickou ovocnou stěnou!

Alternativní způsoby ochrany rostlin jsou ekologické a šetrné
Alternativní způsoby ochrany rostlin jsou ekologické a šetrné

Péče o zahradu

Říká vám něco alternativní ochrana rostlin? To je taková ochrana, která vsází na biologickou účinnou složku z rostlinných výtažků nebo na parazitické organismy.

Černý kořen prospívá nejen tělu, ale i postavě
Černý kořen prospívá nejen tělu, ale i postavě

Péče o zahradu

Černý kořen je sice znám již od 16. století, v naší kuchyni je však stále nedoceněný. Vypěstujte si jej a zařaďte si ho do jídelníčku.