Jaký chladicí efekt mají stromy?

Jaký chladicí efekt mají stromy?

Stromy a keře, vydáno 17. 05. 2018

Rostlinná společenstva plní svou nezastupitelnou úlohu při zmírňování lokálních, regionálních i globálních změn klimatu. Aniž bychom si to často uvědomovali, podobnou službu děláme i my, kdykoli vysadíme na své zahradě strom. Stromy poskytují na lokální úrovni ochranu před větrem, ale i před sluncem, kdy nám poskytnou v letních vedrech tolik potřebný stín. Navíc odpařují vodu, což v horkých dnech snižuje teplotu.

Rostlina dne

Jinan dvoulaločný (Ginkgo)

Jinan dvoulaločný (Ginkgo)

Ginkgo biloba, jinak také Jinan dvoulaločný, je opadavý strom, který se na během podzimu barví ze zelené do žluté. Jinan...

Stromy vysázené v blízkosti budov jsou schopné snížit potřebu klimatizace v průběhu léta a naopak v chladném počasí snížit tepelné ztráty budov. Stromy plní také velmi důležitou funkci větrolamů a výrazně snižují půdní erozi.

Stromy jako bezporuchové chladicí zařízení

Stromy se dají v zásadě přirovnat k bezporuchovému chladicímu zařízení s okamžitou a navíc automatickou regulací výkonu, a to až o několika desítkách kW. Vzhledem k tomu, že jsou na solární pohon, jsou tudíž zdarma a jako bonus navíc je jejich nehlučný chod. Příroda je dokázala vytvořit z recyklovatelného materiálu. Navíc vydrží desítky let s minimální laickou údržbou. No řekněte, které zařízení nebo stroj vám tohle všechno může nabídnout?

Nejdokonalejší rozptyl sluneční energie

Sluneční energie je rozptylována vodou, a to prostřednictvím rostlin. Na povrchu porostů, kam dopadají sluneční paprsky, se odehrávají ty hlavní energetické děje. Není-li k dispozici voda, jež by se pohlcením sluneční energie odpařila, dochází ke změně slunečního záření v teplo. Rostliny bohatě zásobené vodou rozptylují sluneční energii nejdokonaleji.

Pro svůj růst sice potřebují fotosyntézu, ale pro její průběh spotřebují naprosto zanedbatelné množství energie, pokud ho srovnáme s energií, jež rozptylují, aby zmírnili klima. Nesmíme tedy dělat tu chybu, že bychom ignorovali tuto funkci rostlin a stromů zvlášť. Mohlo by se nám stát, že z planety Země vytvoříme step.

Dokonalejší regulační systém neexistuje

Co se týče tepelné bilance jednoho stromu, například kaštanu s průměrem koruny 10 m, dokáže odparem vydat až 400 litrů vody za pouhý den. Má-li takovýto vzrostlý strom korunu o ploše cca 80 m2, dopadne na něj denně 450 kWh sluneční energie. Fotosyntézou se k němu váže méně než 1 % sluneční energie, která na něj dopadá. Do vodní páry odpařované ze stromu téže velikosti a plochy se váže 280 kWh sluneční energie. Stejný strom dokáže chladit v průběhu 12 hodin průměrným výkonem 23 kW.

Na každém mm2 rostlin se nachází od 50 do 100 průduchů a každý z nich reguluje vodní výdej podle aktuálního objemu vody v pletivech. Záleží rovněž na teplotě listu a vlhkosti vzduchu, jakož i na regulaci pomocí rostlinných hormonů. Je tedy jednoznačné, že ztráta vegetace na velkých plochách, tak jak se tomu děje například v Brazílii nebo v Africe, může vyústit ve snížení průměrných ročních srážek. To vše pak způsobí velkou změnu počasí. 

Pamatujme všichni na to, že rostliny jsou zelenými plícemi naší planety. Vytvářejí kyslík a na kyslíku jsme všichni závislí. Snižováním rostlinné plochy na Zemi způsobujeme snížení spotřeby oxidu uhličitého. To vede ke zvyšování jeho koncentrace v ovzduší a z toho vyplývajícího globálního oteplování.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com                      


Doporučujeme

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Sezóna zahradních krbů nekončí!

Zahradní krby jsou nevyčerpatelné téma. Na jaře, v létě, na podzim, dokonce i v zimě si u venkovního krbu užijete pohodu a vychutnáte nepopsatelné kouzlo praskajícího ohně pod širým nebem. Již dávno neplatí, že zahradní krb...

Související články

Komentáře ke článku

Tento článek ještě nikdo nekomentoval. Buďte první.

Vložit komentář




Nejste přihlášen/a, proto opište kód, který vidíte na obrázku níže. Přihlaste se zde.
captcha