Nejenže plody kdouloní, mišpulí a jeřábů dozrávají v období vrcholného léta, ale protože jsou dnes k dispozici ve specializovaných zahradnictvích také sazenice v kontejnerech, je přes léto nejvhodnější doba, kdy si některý z těchto stromů vysadit a jeho prvnímu ošetření věnovat při dostatku času do zimy patřičnou péči zaléváním a prvním přihnojením a prvním výchovným řezem.
Moruše
Pravlastí těchto 8 – 12 metrů vysokých stromů s hladkým šedým kmenem a větvemi červenohnědými nebo šedavými je Asie. Do Evropy se ale rozšířila moruše černá (Morus nigra) už na počátku našeho věku a moruše bílá (Morus alba) pak v šestnáctém století, kdy začala být vysazována jako potrava pro bource morušového, z kukel jehož housenek se spřádá přírodní hedvábí. Z příchodem umělých vláken se jaksi zapomnělo, že moruše nese také ovoce velice lahodné pro člověka. Bílé i černé plody dozrávají v červenci, jsou plné šťávy a mají sladkou až sladkokyselou chuť trochu připomínající ostružiny. Hodí se k přímé konzumaci, ale také k výrobě kompotů, marmelád a aromatického ovocného vína. Stromy moruší potřebují slunečné místo, jinak jsou ale velmi odolné a pro jejich vzrůst je možno je využít i jako větrolamy. Existují i hybridy s převislými „smutečními“ větvemi (Morus nigra pendula).
Kdoule
Z původní asijské domoviny k nám již v raném středověku doputoval také jeden druh kdouloně, odolávající našim zimám. Jde o kdouloň podlouhlou (Cydonia oblonga), nízký stromek s nápadnými velikými růžovými nebo bílými květy. Ty se během léta promění v plody podobné jablkům, které silně voní. Sklízejí se v září, k přímé konzumaci se nehodí, zato se z nich dá uvařit aromatická marmeláda, kompot nebo rosol zvláštní silné navinulé chuti. Kdoule obsahují množství vitaminů, minerálních látek a tříslovin, což můžeme využít také pro přípravu domácí čistící a antiseptické pleťové vody. Stačí plátky kdoule naložit do alkoholu, nechat louhovat dva týdny a pak používat jako vodu vhodnou pro mastnou pleť s výskytem akné. Usušená kdoulová jablíčka krásně provoní prádelník. Stromky potřebují slunné stanoviště s dobrou humózní půdou a hlavně chráněné před mrazem, zahradu ozdobí jarními květy, letními plody a na podzim do červena se probarvujícím listím.
Jedlé jeřabiny
V naší krajině je bohatě rozšířený zejména jeřáb obecný neboli ptačí, jehož červené plody jsou trpké. Jeřáb moravský sladkoplodý (Sorbus aucuparia subsp. moravica) je vlastně mutací jeřábu ptačího, objevenou na počátku 19. století náhodně na severní Moravě. Odtud se rozšířil po celé Evropě. Pozná se snadno – na rozdíl od ptačího, jehož listy jsou pilovité po celém obvodu, má tento druh listy zoubkované jen do poloviny. Je to nenáročný strom, vhodný i pro pěstování v horských oblastech. Pyšní se vysokým kmenem s rozložitou korunou, na jaře bílými květy, v létě trsy červených sladkých bobulí a na podzim do červena se probarvujícími členitými listy. Jako soliter v okrasné zahradě je velice efektní. K tomu vám přinese bohatou úrodu sladkých bobulek, které jsou bohaté na vitamin C, chutnají dobře čerstvé a využijete je i pro výrobu vína, šťávy nebo marmelády výrazné lehce nahořklé chuti, vynikající například pro přípravu omáček k masu.
Oskeruše
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je dlouhověký vysoký strom, na jaře kvete hrozny bílých květů, ty se v létě promění v malým jablíčkům podobné plody. Z nich se opět vyrábějí vína, voňavé marmelády a na Slovensku velmi ceněná oskerušová pálenka. Je to strom krásný od jara do podzimu, ale velice choulostivý na silný mráz. Potřebuje tedy chráněné stanoviště s kvalitní lehkou humózní zeminou.
Černý jeřáb
Zde vlastně „jeřáb“ není na místě, protože se mluví správně o aronii keřové (Aronia melanocarpa), která k pojmenování jeřáb přišla jen kvůli svým plodům připomínajícím jeřabiny, ovšem modročerného zbarvení. Nízký stromek či spíše keř je odolný vůči mrazu a je schopný růst i nepříliš vydatné zemině. Bílé květy se proměňují v hrozny černých sladkokyselých bobulí osvěžující chuti. Množství vitaminů, rutinu, karotenu a stopových prvků z něj dělají plodinu hojně využívanou nejen pro výrobu marmelád, želé nebo vína, ale i ve farmaceutickém průmyslu pro výrobu léků proti vysokému tlaku, žaludečním vředům a arterioskleróze. Listy se od léta do podzimu probarvují celou škálou pastelových barev a keř se tak může stát i dekorativním soliterem uprostřed trávníku okrasné zahrady nebo součástí živého plotu.
Text: Gabriela Koulová
