Tropické rostliny v české okrasné zahradě

Nedává vám to smysl? Přesto je možné u nás založit zahradu nebo alespoň její část, kde to bude vypadat jako v krajích stále zalitých sluncem. Chce to jen pečlivě vybírat druhy a samozřejmě jim zajistit v zimních měsících dobrou ochranu.

Toužíte po skutečné exotice? Proč ne. Přestože palmy a jiné subtropickétropické druhy samozřejmě dávají přednost teplu, rostou ve svých domovinách i ve vysokohorských pásmech, kde se adaptovaly i na teploty hluboko pod bodem mrazu. Také některé pouštní rostliny zvládnou tuhou zimu – s poušti se totiž teplota v noci často dostává pod nulu, i když přes den šplhá přes čtyřicet stupňů. Právě tyto prudké teplotní změny dělají z těchto rostlin velice odolné prvky vaší exotické zahrady v Čechách.

Vzrostlé palmy

V podhůří Himálaje jsou palmy zvyklé na sníh i déle trvající mrazy. Trachycarpus fortunei i Trachycarpus wagnerianus jsou vznosné stromy vysoké i v našich podmínkách až deset metrů s typickým vějířem palmových listů, u té první dlouhých bohatě třepených, u druhé menších a kulatých, vějířovitých. Půvabný je i zakrslý druh Trachycarpus nanus, dorůstající jen do tří metrů, kde vytváří vějíř sytě zelených listů. Tyto palmy zvládnou teploty do mínus  17 °C. Dokonce kolem –23 °C pak přežije bez problémů původem horská pákinstánská a íránská palma Nannorrhops ritchiana, dorůstající až sedmi metrů. Listy jsou tuhé s kožovitým leskem namodralého nádechu. Keřovitý tvar má Sabal minor ze středovýchodu USA. Přežije mráz do –20 °C.

Dlouhé roky se její vějířovitě členěné listy na dlouhých řapících větví téměř od země, později má jen krátký silný kmínek. Baňatý krátký kmen s dlouhými vlákny má další americká palma Rhadidophylum hystrix, která často odnožuje a vytváří shluky keřů. Namodralou barvu listů má jedna nejdekorativnějších mrazuvzdorných palem Brahea armata původem z Mexika. Roste velice pomalu, na plnou výšku až 12 metrů si počkáte více než dvacet let.

Dlouhé stříbřit šedé nebo zelené listy má turecká a krétská palma Phoenix theophrastii, která ale snese mráz je do –14 °C, takže u nás se hodí jen do teplejších krajů. V posledních letech se s přibývajícím zájmem zahrádkářů rozšiřuje nabídka mrazuvzdorných palem, s dalšími druhy je však třeba opatrně – jejich odolnost na místní podmínky nemusí být dosud jednoznačně určena.

Juky a banánovníky

Stromové juky pocházejí ze severní a střední Ameriky. Jejich adaptace na naše prostředí je ještě snazší než u palem. V nabídce specializovaných zahradnictví najdete na patnáct druhů, i do horského prostředí se hodí Yucca glauca a Yucca baccata s kmeny do 2 metrů. Snesou i kolem –30 °C.

Yucca baccata u nás pravidelně i vykvétá nádhernou latou zvoncovitých květů, Yucca glauca má zase zvláštní tenké mečovité listy pokryté stříbrným pavučinkovým závojem. Většina ostatních juk se vypořádá s teplotami kolem –23 °C a můžete vybírat z druhů s rozvětvenou korunou na vysokém kmeni (Yucca brevifolia) i s barevnými listy se žlutými okraji (Yucca aloifolia). Banánovník je typicky tropická rostlina, přesto se některé druhy dají u nás volně pěstovat na jižních chráněných stanovištích.

Ochrana v zimě

Všechny tyto rostliny potřebují dobře drenážovanou půdu, protože nesnášejí přemokření. Ideální je tedy mírný svah, odkud voda z tajícího sněhu odtéká a nedrží se u kořenů. Palmy a juky je třeba v prvních třech letech na zimu v kmeni obalit silnou vrstvou slámy, ale pozor, nesmí se v ní držet vlhkost, aby kmen nezačal hnít. Střed koruny potřebuje také ochranu, buď celou korunu přetáhnete speciální prodyšnou fólií, nebo nad stromem vytvoříte nějakou stříšku, jakýsi zimní deštník. Starší stromy pak už většinou ochranu kmenu nepotřebují. Banánovníku je třeba před zimou ořezat listy a kmen ochránit silnou vrstvou suchého listí nebo slámy. I u něj je třeba dbát na to, aby nepodlehl hnilobě ze zimního a jarního přemokření půdy.

Suchomilné krásky

Mnoho druhů agáve naši zimu venku bez problémů přežije. Jen je nutno zabránit mokru, dopřát rostlinám to, co mají v přírodě – štěrkopísčité lože, drenážované tak, aby se voda nikdy nedržela u kořenů. Dužnaté růžice sukuletních agáví jsou ozdobou kamenitých skalek. Po zhruba deseti až dvaceti letech vykvétají vysokým stvolem bohatého květenství a pak odumírají. Bohatě ale odnožují, takže na skalce často vytvoří skupinu podobnou obřím netřeskům. Na suchém místě skalky se bude dobře dařit i některým kaktusům.

Můžete zde vysázet opuncii poléhavou, která vytvoří rozvětvený vysoký porost pravidelně nasazující na květ. Prospívat budou i drobné vysokohorské druhy rodu Rebutia, kulaté trnité bochánky, nebo kuželkovité chlupáče rodu Echinocereus. Pokud chcete mít kaktusy celoročně na zahradě, určitě se poraďte s některým dlouholetým pěstitelem. Jednotlivé druhy totiž laik obtížně rozliší a často bývají nesprávně označené i u všelijakých amatérských prodejců sazenic.

Text: Gabriela Koulová
Foto: gardensgardens.wordpress.com, kbiegan, pl.wikipedia.org, potato-rock.com, kloucek.de, fhnavajo.communityhost.de, benthamshouse.blogspot.com

22.7.2011 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist