Velký zahradní seriál – Zahrada krok za krokem 28

Při vhodném výběru rostlin můžete vysít rostliny pro zelené hnojení i na okrasný záhon. Když jejich růst trošku usměrníte, mohou zkraje podzimu vypadat velice zajímavě. Ideální je ovšem zelené hnojení hlavně na užitkové zahrádce.

Co znamená zelené hnojivo?
Je to nejpřirozenější kultivace půdy. Střídání plodin a zaorávání některých z nich patří k základům tradičního zemědělství – půda zůstává aktivní, přitom se ale jednostranně nevyčerpává, naopak je obohacena o potřené látky rozkladem rostlin. Zelené hnojení je založené na výsevu směsi různých druhů. Tyto rostliny se v květu posekají (nesmějí dozrát semena, aby nám na záhonu v dalším roce neklíčila v době, kdy už zde chceme mít zeleninu nebo květiny), nechají se lehce zavadnout a okamžitě se zaryjí do půdy.

Co vysévat
Letní zelené hnojení je velmi efektivní pro úpravu půdy pro příští rok. Ale nejen to – drobné kořínky provzdušňují půdu, ty silnější a dlouhé provrtávají půdu do nepropustných vrstev a vynášejí tak živiny do vrstev horních. Květy směsi pro zelené hnojení poskytují koncem léta a začátkem podzimu potravu včelám, čmelákům a motýlům. Zejména po intenzivním pěstování zeleniny bývá z půdy vyčerpáno noho dusíku. Pro její obohacení o tento prvek nezbytný pro růst všeho zeleného se nejlépe hodí vikvovité rostliny. Vysejte třeba bob polní, lupinu – ty dodají půdě hodně dusíku, jetely – ty se zase postarají o fosfor -,  a navíc jejich směs bude i ozdobná, zejména když ji doplníte rychle rostoucím měsíčkem zahradním, slunečnicemi a svazenkou vratičolistou a půvabnými modrofialovými květy. Směsku můžete doplnit i ovsem, hodí se do ní ale klidně i zbytky semen nejrůznější zeleniny, které vám zůstaly od jara – salát, špenát, fazole nebo košťáloviny. Často se používají brukvovité rostliny – řepka a hořčice, nehodí se ale rozhodně tam, kde chcete pěstovat košťáloviny. Zato měsíček zahradní zbaví půdu nepříjemných háďátek – pod příští úrodu mrkve, kedluben, ředkviček a celeru ho tedy nezapomeňte vysít.

Jak na letní zelené hnojení 
Je to velmi snadné – na uprázdněný záhon do nakypřené půdy vysejte směs doporučených rostlin. Většinou si ke světlu pomohou samy, není třeba je ani příliš zalévat, snad jen ve velmi suchých dnech. Rostliny nechte volně růst 8 – 10 týdnů, zkrátka až do květu. Pak je posekejte, záhon přeryjte tak, aby zelené hnojení bylo zapraveno do půdy a překryto. Vše další zvládne příroda sama, na jaře jen záhon znovu přeryjete, vyhrabete, co snad ještě z rostlin zbylo a máte půdu obohacenou o všechny potřebné látky. Zelené hnojení je tak velice hospodárný a také k přírodě šetrný způsob přípravy záhonů. Navíc budete mít ve venkovské zahrádce divoké půvabné záhony s květy až do podzimních měsíců.

TIP
Aby rostliny v půdě rychleji tlely, můžete je po posekání polít rostlinným zákvasem. Odpadové listy z kapusty, zelí, natě a listy z rajčat, kopřivy, pampelišky, měsíček zahradní posekejte na menší kusy, napěchujte do dřevěné, plastové nebo kameninové nádoby, zalijte měkkou dešťovou vodou, denně promíchejte a nechte tři až čtyři týdny kvasit. Zkvašený výluh (jícha) je sám o sobě výborným hnojivem, když jím polijete posekané zelené hnojení, urychlí jeho tlení a zároveň přidáte půdě další potřebné živiny.

Text: Gabriela Koulová