Víte, jak pěstovat křen?

Křen, jako známá pochutina dodává mnoha pokrmům lepší chuť, a i když nám po něm občas z očí vyhrknou slzy, vůbec to nevadí, stejně si na něm pochutnáme. Kromě kulinářského využití se využívá i k léčebným účelům. Zásluhou Slovanů se dostal do střední Evropy, kde se pěstuje do dnešních dnů.

O původu a něco z historie pěstování

Původ této rostliny je zaznamenán v západní Asii a jihovýchodní Evropě. Zde roste planě podél řek a potoků a stejná místa k růstu vyhledává i u nás. Do střední Evropy se křen dostal zásluhou Slovanů a dosud je u nás hojně využíván. Malín na Kutnohorsku je u nás místem, které snad navždy zůstane spojováno právě s pěstováním křenu. Odtud se křen vyvážel do mnoha evropských zemí.

Křen je z čeledi brukvovitých

Oko znalce již při pohledu na květy křenu selského pozná, že se jedná o čeleď brukvovitých, kam řadíme i křen, tuto trvalou kořeninovou zeleninu. Na jaře začne z kořenové hlavy vyrůstat listová růžice dlouhých řapíkatých listů, které jsou jasně zelené a někdy dlouhé i přes 1 metr. Květní lodyha křenu může mít až 1,5 metru a je plná bílých kvítků, které obvykle nevytvářejí semena. Až několik metrů do hloubky půdy může vrůstat kořen křenu. Je válcovitý s bílou dužinou, na povrchu krémově nažloutlý. V druhé půlce léta se začnou na hlavním kořeni vytvářet kořeny boční se spícími očky.

Co vyžaduje pěstování křenu

Především je to hluboká humózní půda bohatá na humus a také zadržující vodu, předem velmi dobře zpracovaná. Zcela nevhodné jsou pro křen suché půdy, v nichž se u křenu tvoří pouze úzké kořeny. V přemokřených půdách mají zase kořeny tendenci uhnívat. Pokud hodláte křen pěstovat ve větším množství, je vhodné ještě před založením křenových záhonů pořádně přihnojit půdu proleželým chlévským hnojem anebo kompostem, případně minerálními hnojivy. Křen se množí obvykle vegetativně, a to z kořenových řízků, které se odebírají na podzim.

Výsadba kořenových řízků

Kořenové řízky se vysazují pro vytrvalý způsob pěstování. Délka jednoho obvyklého kořenového řízku je 10 cm a průměr okolo 2 cm. Vysadí se na podzim vodorovně, do jamek asi 30 cm hluboko. Mezi jamkami zachováváme vzdálenost cca 75 cm. V květnu a v srpnu proběhnou okopávky vzešlých vrcholů. U starších porostů se provádí na jaře obrývání, při kterém se odstraňují boční přebytečné kořeny. V prvních letech pro sklizeň připadají v úvahu pouze 10 cm dlouhé výhony, které se odkopnou, aby se mohl mateční řízek dále vyvíjet. Důležité je pro to, aby nebyly oslabovány kořeny, odstraňovat včas vyvíjející se květenství. Pro uskladňování kořenů probíhá sklizeň až na podzim, nejčastěji od října do zámrazu.

Text: Zuzana Bohdalová

29.1.2015 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist