Historie
Kávovník (Coffea) pochází z čeledi Mořenovitých zahrnuje kolem 50-ti druhů těchto dřevnatých keříků. Samotný název „káva“ vznikl ze slova gah-wah, což byl původně výraz pro veškeré etiopské nápoje. Pravlastí kávy je tedy Etiopie (provincie Kaffa), kde se ještě v současné době nachází divoce rostoucí keře kávovníku. Na Evropský kontinent se první zrnka kávy dostala na Benátských lodích a zpočátku se prodávala pouze v lékárnách. Po mnoha nezdařených pokusech v roce 1714 se podařilo z Holandska do Francie dovézt sazeničku kávovníku. Ten nakonec věnovalo město Amsterodam Ludvíkovi XIV.
Jak vypadá?
Jde o původně pralesně vegetující keř subtropického a tropického podnebného pásma. Všechny kávovníky kvetou pěticípými, bílými, voňavými a jasmínu podobnými květy. Z oplozeného květu se vyvíjí zpravidla dvou semenná peckovice, která je nejdříve zelená, pak žloutne a až nakonec zčervená. Tento děj trvá v závislosti na odrůdě a poloze plantáže. Bobule dozrávají průběžně 6 až 9 měsíců po odkvětu. Pokud se v plodu vyvine pouze jedno semeno, bývá oválné a říká se mu perlová káva.
Kávovník arabský (Coffea arabica)
Nejrozšířenější a nejdůležitější druh kávovníku, je stálezelená samosprašná tropická rostlina. Své místo našla i mezi oblíbenými pokojovými květinami – je totiž nenáročná na pěstování a navíc velmi dekorativní.
Kávovník mohutný (Coffea canephora, syn. C. robusta)
Co se náročnosti týká, je mnohem odolnější než arabica, lépe snáší nižší teploty. Ačkoliv jsou sklizená zrna méně kvalitní a menší, obsahují asi třikrát více kofeinu než plody kávovníku arabského.
Kávovník liberijský (Coffea Liberica)
Tato nádherná silná dlouholetá rostlina pochází z pralesů Libérie a Pobřeží slonoviny, je velmi plodná a velikost jejích semen dosahuje téměř dvojnásobku velikosti semen kávovníku arabského. Je také mnohem odolnější vůči útokům parazitů. Pro svůj život potřebuje vysokou teplotu vzduchu a dostatek vláhy.
Pěstování na zahradě
Kávovník vyžaduje rozptýlené světlo, nesnáší však přímé sluneční paprsky. Umístíme ho na světlejší místo. Na teplotu není náročný. V létě snese teploty od 22 °C a zároveň vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, proto v tomto období rostlinu intenzivně rosíme. Během vegetačního klidu od října do února mu stačí teplota 15 až 20 °C. Hůře než pokles teploty vzduchu snáší pokles teploty substrátu pod 16 °C. Teplota pod 12 °C má za následek přerušení růstu. V zimě pravidelně zaléváme měkkou vodou a dáváme pozor na přemokření stejně jako přeschnutí půdy. Řezem upravujeme jeho tvar, podporujeme zahušťování a tvorbu květů. Kvést začíná ve třetím až pátém roce bílými a voňavými květy. Plodem jsou dekorativní červené bobule, které dozrávají šest až osm měsíců. Hnojit začínáme asi pět týdnů po přesazení každých deset až čtrnáct dnů vícesložkovými hnojivy s vyšším obsahem draslíku, fosforu a hořčíku. Z mikroelementů vyžaduje zejména železo a bór. Vhodná je též doplňková listová výživa.
Zaostřeno na kofein
Kávovník vytváří kofein, aby odradil škůdce před konzumací semen. Kofein je bílý prášek, ve vysokém množství toxický a pro zvířata nechtěnný. Semena ho obsahují mezi 1- 2,5% své hmotnosti a dává jim mírně hořkou chuť. Na jeden šálek kávy připadá asi 150mg kofeinu. Semena kavovníku dále obsahují kyselinu citronovou, kyselinu vinnou a jiné. Jsou také bohaté na sacharidy (50%), lipidy, aminokyseliny a bílkoviny (10 %). Podobné látky, převážně alkaloidy včetně kofeinu, lze nalézt například v čaji. Zelená kávová zrna jsou bohatým zdrojem antioxidantů, jako polyfenoly a mannitol . Chrání proti negativní chemické oxidaci. Obsažené látky mohou stimulovat imunitní systém. Mohou pomoci překonat problémy dráždivého tračníku nebo střevní onemocnění. Pravidelná konzumace vysokého množství kávy (kofeinu) může ale způsobit žaludeční vředy. Rozbor zelené kávy prokázal zlepšení cévní vasoaktivity. Samozřejmě nesmíme zapomenout na značné stimulační účinky kávy.
Choroby a škůdci
Pakliže máte zkušenosti s pěstováním citrusů, pak máte výhodu – znáte již svého staronového nepřítele. Kávovník skutečně napadají totožné hniloby kořenů stejně jako u citrusů. Nevyhne se mu ani bakteriální skvrnitost listů či houbová skvrnitost. Zákeřní škůdci, jako například mšice, poklice, červci či svilušky si také rádi zajdou na lahodný „lístek kávy“. Ochrana spočívá v mechanickém odstraňování napadených částí, ale především v prevenci.
Zajímavosti:
• 1. října slaví v Japonsku Den kávy.
• 19. a 20. října slaví ve Francii Svátek kávy.
• Jedním z největších konzumentů kávy byl Honoré de Balzac (1799-1850).
Ve dnech intenzivní literární činnosti údajně vypil až 60 šálků denně.
• Sakka je sladký, kávový likér připravený z dužniny kávové bobule.
• Pouze 20% zrn arabika je kvalitních, ostatní spadají do nižších jakostních tříd.
• Robusta vyžaduje vyšší průměrnou teplotu než arabika a lépe se jí daří v rovníkových oblastech.
• Coffea arabica je samoopylující rostlinou, zatímco Coffea canephora (robusta) není.
• V afrických zemích produkujících kávu (až na výjimku Etiopie) se káva pije jen velmi málo.
• Káva je druhou největší světovou komoditou. Na produkci kávy se podílí více než 25 milionů lidí.
Průměrná celosvětová úroda činí 550 kg/ha.
• Čím je káva více upražena, tím více zaniká její charakter a kvalita.
Text: Lucie Sýkorová
