Historická zahrada – zahrada s pamětí
Předzahrádky zarostlé břečťanem nebo tisovými keři, cihlový chodníček lemovaný mechem a kobercovými skalničkami, v zadní části u pravidelně vápněné zdi kvetoucí růžový keř a trvalkové záhony plné druhů, které známe již spíše ze zahrad našich babiček, nikoli z těch našich vlastních. Nádoby doslova přetékající záplavou květů a stálezelené keře obrovských rozměrů, zkrátka zahrada, která vypadá zajímavě po celý rok a v každou denní dobu, to je zahrada historická, zahrada s pamětí.
Co je staré, je i hezké
Historická zahrada ukazuje svému okolí již od samotného vstupu, jak je vyladěna celá. Okouzlující branky, vstupní oblouky obrostlé věkovitými stálezelenými nebo opadavými popínavými rostlinami, hlavní cihlový chodník vedoucí přímo do jejího středu, lemován vysokými oblouky obrostlými růžemi nebo vistáriemi, staré schodiště zelenající se od mechového porostu staré lavičky lemující chodníčky, tak nějak si všichni představujeme zahradu, nesoucí se na historické vlně. Historická zahrada však vyžaduje nejen historické prostředí, ale i historické nářadí, bedny na uskladnění vypěstovaných plodin, dekorace, například v podobě soch, mísy a nádoby na předvedení krásy letniček nebo cibulovin.
Co zvýrazní její krásu
V historické zahradě mohou být stejnou měrou zastoupeny květiny, jako rostliny užitkové. Bylinkové nebo zeleninové záhony někdy zabírají stejnou plochu. Ideální umístění historické zahrady je tam, kde se potkává venkov s předměstím, nebo les s venkovskou krajinou. Krásu každé historické zahrady navíc podtrhne alespoň malý rybníček, kousek trávníku a velká spousta sezónních květin. Častým průvodcem po historických zahradách jsou pozůstatky starých zídek a také topiary, buxusové keře pravidelně po dlouhá léta sestřihované do určitých tvarů.
Udělejte si malou virtuální procházku po historických zahradách společně s námi, při procházení fotografií v galerii doprovázející dnešní článek.
Text: Zuzana Bohdalová
