Zahrada pro děti: jaký terén vybrat pro dětské hry

Každá hra vyžaduje jiný terén

Děti se také stále vracejí nejen k dřevěným panenkám a autíčkům a koníčkům, ale i k dalším hračkám prapradědečků jako jsou káča, obruč, jojo a podobně. Děti se na jaře zabaví také tak věčnou a obligátní hrou jako jsou kuličky. Snad proto, že jsou prověřené staletími, kuličky jsou prostě stále tady. Málokdo už ale dneska ví,  jak se hraje špaček. Základem je malý upravený špalíček ze dřeva, pěticentimetrový důlek a velká plocha. A výsledkem docela velká zábava – a zábava je to, proč tady zahrada pro děti vlastně je.

Jak se správně hrají kuličky

Hrají proti sobě vždy 2 hráči se stejným počtem kuliček. Na začátku hry stojí děti – hráči 7,5m od důlku (průměr důlku je 10cm) a postupně hází všechny své kuličky směrem k důlku. V další části hry se pokračuje cvrnkáním – hráči se střídají po jednom cvrnku, bez ohledu na to, zda kulička skončila v důlku. Vyhrává ten, který jako první dostane všechny své kuličky do důlku. (pravidla hry podle: klubher.cz)

​Děti potřebují několik různých terénů

A právě na všechny tyhle a podobné hry už nestačí jen a pouze trávník. Děti potřebují ve svém koutku zahrady různé podklady – a to od každého alespoň kousek. Je ideální, pokud projektujeme zahradní hřiště, aby se tam střídaly různé terény. Děti uvítají hladkou plochu, na kterou se dá malovat křídami a postavit právě šachy nebo jiné hrací figurky, potom hustý zátěžový trávník a nakonec i kousek mlatové cesty nebo plochu posypanou hrubým bílým pískem, třeba v sousedství pískoviště.

Ideální pak, hlavně pro menší děti, je když se zahrada pro děti pokryje také velmi příjemným povrchem z recyklované pryže připomínajícím balený asfalt – je měkký, plastický, pružný a teplý. Takovýto povrch se hodně využívá na veřejných dětských hřištích.  Stačí jen položit – a nezdržujeme se – hned na zahradě pěstujeme hry, soutěže, sportovní zápolení…

TIP: hry na dětská hřiště si můžete prohlédnout například v obchodech Stoa, Pala nebo Bonita Group.

Naši potomci vezmou zavděk ale i prachobyčejným ušlapaným pláckem – hodí se jim i kousek udusané země přecházející v zeminu jemně posypanou pískem. To je zapotřebí, aby se daly klacíkem vyrývat obrázky, figurky a samozřejmě také nezbytný panák. Ten se ale také kreslí na zem křídami. A aby děti mohly kreslit, musíme jim věnovat i kus asfaltu nebo jinou hladkou plochu, třeba beton.
A když je řeč o skákacím panákovi – ten se ale prodává také celý, plastový nebo pryžový protiskluzový, a jednoduše se položí na pevný rovný podklad jako je právě asfalt, beton, dlažbu. Když tohle všechno vezmeme v potaz, zahrada pro děti je vlastně napůl hotová.

O dětské zahradě se také dočtete v článku Velké téma: zahrada pro děti.

Alena Jansová

Foto: archiv autorky, Stoa, Pala