Zahrádka jako dlaň

Nejvíc takových minizahrádek je u řadových domků, které jsou často stavěny tak trochu jako bytový dům naležato. Přesto splňují základní požadavek, který od takového bydlení očekáváme – jsme stranou městského ruchu, máme do města dobré spojení a kousek vlastního pozemku nám umožňuje ve volných chvílích pobývat venku.

Základem je vytvoření soukromí

U řadových domků to máme k sousedům hodně blízko, sdílíme s nimi nejen společnou zeď domu, ale také si vzájemně vidíme do maličké zahrádky. Mít prima sousedy je fajn, přece jen ale netoužíme, aby nám asistovaly u snídaně či večeře na zahrádce nebo okukovaly naše plavky, když se natáhneme na lehátko. Masivní ploty, i když třeba živé, se do těchto malých prostor nechodí. Když se domluvíte se sousedem, je docela dobrým řešením předělová zídka na šířku jedné cihly, vysoká jen tak, abyste si vybudovali soukromí v obou zahrádkách. Nemusí být postavená ani po celé délce pozemku, stačí jen vytvořit takto oddělenou část. A protože pohled na zeď v malém prostoru není ideální, je nejlepší ji nechat porůst popínavým loubincem, který se rozroste rychle a je olistěný po všechny měsíce, které na zahrádce trávíte. Když nechcete přímo zeď, ale jen zástěnu, můžete mezi dřevěné sloupky natáhnout rákosové rohože. Vzhledem k tomu, že samy o sobě působí tak trochu exoticky, je vhodné pak kolem nich vysázet rostliny v symetrii japonské či čínské zahrady, doplněné pár pěknými kameny a třeba kouskem záhonu jen vysypaným bílým pískem. Nevýhodou rohoží je jejich poměrně krátká životnost, počítejte s tím, že je po dvou až třech zimách budete muset vyměnit.
Pokud se rozhodnete pro živý plot, je opět dobré to probrat se sousedem, aby vám oběma vysazené keře vyhovovaly. Bujně se rozrůstající listnaté keře vhodné nejsou, nejlépe se hodí štíhlé thúje, které můžete tvarovat do výšky i do stran.

Méně je více

Možná toužíte po ovocných stromech, ale ty klasické se vám na malou zahrádku prostě nevejdou. Naštěstí jsou k dispozici šlechtěné zákrsky, takže jednu malou jablůňku a třeba keřovou višni si vysadit můžete. Určitě se vám také vejdou dva keře rybízu, nejlépe stromkového vzrůstu. Ovocné stromky a keře situujte spíše do vzdálenější strany zahrádky od domu, nebudou strašit pod okny a naopak se jim dostane dostatek slunce potřebnému k dobré úrodě. Koncepce malé zahrádky je v zásadě stejná, jako když připravujete velkou, prostě jsou tu jen jiná měřítka. Jestli tedy zvolíte strohý moderní styl trávník + pár bezúdržbových dřevin, orientální styl, francouzskou symetrickou zahradu nebo maličký svobodomyslný anglický park, záleží jen na vašem vkusu. V každém případě vyberte jen dvě tři dominantní rostliny. Můžete to být šeříkový keř s jarní voňavou záplavou a k němu dvě keřové růže rozkvétající od časného léta do podzimu. Nebo si vyberte bohatě kvetoucí hortenzii a k ní třeba dva stálezelené keře. Opěrnými pilíři mohou být i dva stromky jehličnaté nebo listnaté – volte ovšem takové, které rostou pomalu a nikdy nenarostou příliš vysoké a rozložité. K nim pak můžete doplnit nějaký dekorativní keř třeba s barevnými listy. Tři takové větší rostliny jsou pro malou zahrádku maximum.

V ose domu nebo dokola

Výsadbu rostlin na zahrádce u řadového domku můžete zvolit buď tak, že pozemek podélně rozdělíte na dvě poloviny prostředním záhonem rozděleným keři či stromky, nebo budou záhony u plotu okolo trávníku. V druhém případě dosáhnete zajímavého a na pohled příjemného efektu, když na několika místech záhon zvednete a vytvoříte kolem trávníku iluzi zvlněné krajiny, doplněné kameny. Sem se pak hodí i vyšší okrasné traviny doplněné třeba malým vřesovištěm, ale také trsy levandule a různě vysokých polštářových rostlin – kakostů, floxů, hvozdíků, huseníku nebo štěničníku. Na jaře mohou na pár místech vykvést z cibulek tulipány, hyacinty a narcisy, později pár lilií, jiřin a mečíků, na podzim astry a hvězdice. Kdo má raději zelenou zahrádku, zvolí zakrslé jehličnany, čarověníky, tvarované buxusy a doplní je třeba zakrslým červeným javorem. Záhon v ose, nebo chcete-li uprostřed trávníku podélně rozdělující zahrádku, vytvoří dojem symetrického francouzského parku. Dobře bude vypadat, když ho obložíte bílými oblázky a také u plotu uděláte cestičky vysypané bílým štěrkem nebo vyložené bílými dlaždicemi. Výsadbě na takovém záhonu je třeba věnovat pozornost po celý rok. I zde sice mohou být základem trvalky, skutečnou krásu mu ale dodají sezónní rostliny, na jaře cibuloviny, v létě begónie, pestrolisté kopřivy, nestařec, polštáře ozdobných trav, na podzim jiřinky a astry, které barevně uspořádáte do pruhů, vln nebo kruhů. Základem mohou být třeba hosty nebo rozrazily, které jsou ozdobné po od jara do podzimu.

Text: Gabriela Koulová