Zahrady zámku Abbotsford ve Skotsku jsou úchvatné

trávník, květiny, Toto pohádkově překrásné místo měnící se barevně vždy podle ročního období je obdivováno stejně tak historiky a milovníky umění, jako zahradníky, turisty a také samotnými Skoty, kterými je milováno nadevše.

Vše krásné a poutavé, co ze zahrady vystupuje v jakémkoli rozměru, je nesmazatelně spojeno s mimořádnou osobností – spisovatelem sirem Walterem Scottem. Je tu tak silně spjatý duch místa s osobou představitele romantismu britské literatury, že to lze registrovat na každém kroku.Roku 1811 koupil nedaleko řeky Tweed právě Walter Scott statek nesoucí do té doby jméno Cartley Holy Farm. Nedaleko bývala řeka vždy mělká, a tak byla využívána jako brod, kterým nejčastěji procházeli mniši z blízkého opatství. To vnuklo Scottovi myšlenku pojmenovat toto místo jako Abbotsford čili opatův brod. Pod vedením samotného W. Scotta se statek začal měnit v novogotický zámeček vytvořený v rytířském stylu.

Scottt v něm v průběhu svého života dokázal shromáždit velmi cennou a rozsáhlou sbírku starých knih.

Překrásná zahrada se nachází v těsné blízkosti zámečku a její ústřední prvek tvoří stará oranžérie. Ta slouží zároveň jako pozorovací i odpočinkové místo. Výhled jak na zámek, tak na překrásné všemi barvami hrající záhony je odtud doslova impozantní. Celá zahrada je situována ve svahu, což působí poměrně překvapivě. Zahradu z valné většiny obklopuje cihlová a místy zase kamenná stará zeď. Princip rozdělení a skladby jejích jednotlivých ploch zůstal stejný, tak jak tomu bylo i za dob W. Scotta, i po soudobé rekonstrukci. Scott byl nadšeným zahradníkem a milovníkem rostlin, práce na zahradě byla jeho vášní.

Poměrně velká zahrada je však pokryta trávníkem na naprosto malé ploše. Ten totiž tvoří pouze centrální chodník vedoucí od vchodu k malé stavbě – oranžerii v horní části zahrady. Ve vnitřní části zahrady se střídají květinové záhony se zeleninovými, což působí jako zajímavá směs estetiky a užitkovosti. Záhony květin a keřů růží vzájemně zapojené vypadají přímo skvěle. V horní části zahrady táhnoucí se podél zdi je vlastně záhonem zářícím pestrými odstíny směs nejrůznějších trvalek a keřů. K vidění jsou zde divizny, alstromérie, bělotrny, šanty, mnohokvěty ale taktéž ruj vlasatá.  Všechny tyto a mnohé další rostliny vytvářejí okouzlující mnohobarevný záhon kompozičně vybudovaný tak, že jednotlivé rostliny jsou podle výšky růstu vysázeny od těch nejvyšších u zdi až po ty nejnižší u cestiček.

Při návštěvě této okouzlující romanticky působící zahrady jistě každému návštěvníkovi utkví svěží vzpomínka na to, že se procházel doslova pohádkově krásnou zahradou a některé výjevy mu jistě zůstanou v paměti navždy.

Text: Zuzana Bohdalová