Sklízíme plody své práce
Jablka, hrušky, švestky, ale i pozapomenuté kdoule či super-zdravý rakytník. Dozrávají také melouny, víno a mnohá zelenina. Plody určené k okamžité konzumaci sníme, a co se do nás nevejde, zavaříme nebo zamrazíme. Z jablek, švestek či hrušek připravujeme povidla. Z rajčat a paprik vznikne výborná čalamáda nebo domácí protlak. Šťavnatější plody ať z ovoce, či zeleniny lisujeme na domácí mošty a šťávy, které můžeme konzervovat zavařením nebo mražením.
Cukety a tykve dozrávají i po utržení a na chladném místě vydrží i dva měsíce. Květák, který nestihne vytvořit hlavu, ochráníme před prvními říjnovými mrazíky netkanou textilií a počkáme, až dozraje. První mrazíky by nepřežila ani rajčata, ta utrhneme a necháme dojít.
Ovoce, které chceme uskladnit, sklízíme obzvlášť opatrně. Dáváme je v nízkých vrstvách do bedýnek a je jedno, zda z plastu či dřeva, hlavně aby dobře větraly. Uskladňujeme se v chladném a vlhkém sklepě, ten před použitím vydezinfikujeme vápenným nátěrem nebo vysíříme, abychom zničili případné choroboplodné zárodky, které by nás mohli o úrodu připravit. Uskladníme pouze zdravé plody. Místnost dobře větráme chladným vzduchem – v noci můžeme nechat otevřeno, dokud noční teploty neklesnou na cca 5 °C.
Maliny už mají svou letošní plodnost za sebou, proto vyřežeme staré výhony a nové vyvážeme. Čas ostružin teprve přichází. Abychom je ochránili před případnými mrazíky a nájezdy ptactva, pokryjeme je bílou netkanou textilií, pod kterou nám dozrají.
Poslední šance na čerstvou zeleninu
Ano, ještě v září můžeme zasít zeleninu typickou pro jaro a ještě ji zvládnete letos sklidit. Týká se to ředkviček, salátu. Volíme rané druhy, které rychleji rostou a dozrávají.
Naopak musíme uklidit bylinky, které pocházejí ze středomoří a chlad nesnesou. Vytrvalé bylinky jako oregano, tymián či šalvěj přikryjeme slámou nebo chvojím. Můžeme část rostlinek oddělit a zasadit do květináčů, zajistíme si tak přísun na celou zimu. Bazalku ostříháme a zamrazíme, usušíme nebo uděláme pesto.
Postaráme se o stromky, kytičky i trávník
Pěstujeme-l i chryzantémy, vyštipujeme jim přebytečná poupata. Máme-li v oblibě zvláště košaté, odstraníme středové poupě, čímž dosáhneme dobrého rozvětvení celé rostliny. Neopomeneme zazimovat již otužilé pokojové rostliny. Omezíme u nich zálivku a také je přestaneme hnojit.
Okrasným stromům odstraníme zlomené, nemocné a suché větve. Nezapomínáme na stálezelené keře a věnujeme jim péči v podobě vydatné zálivky, doplněnou o draslík, který dává sílu kořenům a rostlina lépe přezimuje. Trvalky přihnojíme kompostem, ze záhonů postupně odstraňujeme odkvetlé rostliny. Neosázené záhony zryjeme.
Naposledy posečeme trávník a nezapomeneme na vertikutaci neboli provzdušnění. Případně alespoň odstraníme staré zplstnatělé zbytky trav pomocí kovových hrábí. Září je ideálním obdobím pro zakládání nebo dosévání trávníku, protože teploty již nejsou tak vysoké a trávník netrpí nedostatkem vzdušné vlhkosti. Jestli jsme nestihli v srpnu pohnojit trávník, ještě v září je dostatek času. Přihnojíme je kombinovaným hnojivem (NPK). Pro bezproblémové přezimování je doporučováno hnojení trávníkovými hnojivy s vyšším obsahem draslíku, které trávník ochrání například před sněžnou plísní.
Pro krásné jaro
Září a říjen je ideální dobu pro sázení cibulovin, které se nám na jaře odmění záplavou květů. Do země také dáváme hlíznaté rostliny jako lilie. Na počátku měsíce vysazujeme dvouletky a od poloviny září trvalky kvetoucí od jara do začátku léta. Sedmikrásky, macešky, pomněnky, hvozdíky a prvosenky vkládáme na odplevelené a vyhnojené záhony nebo do nádob. Také růžím nejlépe vyhovuje výsadba v této době.
Koncem září vyryjeme ze země gladioly, očistíme je od přebytečné země a nadzemní část odstřihneme 10 cm nad hlízou. Hlízy dáme do bedýnky a necháme asi týden řádně proschnout. Potom je uložíme v mrazuprosté suché místnosti s maximální teplotou 10 stupňů Celsia.
Čisté jezírko
Nejpozději ke konci září vyčistíme jezírko. Abychom si ulehčili práci, napneme přes něj síť, která zabrání padání listí a dalších zbytků vegetace do vody. V této době vysazujeme bažinaté rostliny. Naopak jezírko zbavíme odumřelých a uhnilých částí rostlin.
Tak kolik máte hotovo?
