Zelené hnojení je ohleduplné vůči životnímu prostředí

Pro většinu zahradníků je v dnešní době poměrně složité obstarat si vlastní hnůj k prohnojení zahrady. Je tady však další možnost, a to využití zeleného hnojení. To může být zcela plnohodnotnou náhradou. Jak se říká, práce na zahradě musí padnout na úrodnou půdu, a tak se hnojit vlastně musí. Jde o to, že pokud nejste zrovna příznivci chemie, nabídneme vám možnosti, jak využít v zahradě nejrůznější jíchy a zelená hnojiva rostlinného původu.

Z Dálného východu do Evropy se k nám dostalo umění používat rostlinná hnojiva. Dnes je využívají hlavně ti zahradníci a zahrádkáři, kterým leží na srdci ochrana životního prostředí. Zahradníci v Číně a Indii zcela běžně využívali hnojivo připravené z pokrutin podzemnice olejné. Nechali je pak kvasit po nějakou dobu ve vodě, až z rostlinné masy s vodou vznikla jícha. Tou pak zalévali své záhony, na kterých tato jícha příznivě ovlivňovala výnosy u pěstovaných plodin. U Indů byli jíchy snad ještě více oblíbené, a tak se Indové snažili připravovat je takřka ze všech dostupných plodin.

U nás se snad nejvíce využívá pro hnojení jícha z kopřiv. Velmi účinná je i jícha kostivalová. Obě slouží jako vynikající dusíkaté hnojivo. Pro vysoký obsah dusíku se však nehodí k hnojení všech rostlin. I my se tedy můžeme pokusit připravit pro svou zahradu jíchy z nejrůznějších rostlin a použít je buďto jako hnojivo anebo jimi doplnit mulčování. Cenné minerální látky obsažené v rostlinách se tímto koloběhem opět do přírody vrátí a navíc poslouží jako výživná podpora při pěstování plodin. Pokud se tedy rozhodneme jíchu připravovat, nemusíme se obávat ani toho, že případná semena rostlin, ze kterých jíchu připravujeme, zaplevelí následně náš pozemek. K tomu nedojde, neboť většina semen rostlin, které prošly procesem kvašení, ztratí schopnost vyklíčit. Výjimku v tomto směru tvoří pouze rostliny, které mají velmi tvrdé semeníky.

Pro získání zeleného hnojiva je zapotřebí vysít na pozemku, kde nebudeme posléze pěstovat žádné brukvovité rostliny jako například brokolici, zelí, květák nebo kedlubny, rostliny, které vytvářejí dostatek organické hmoty. K takovým rostlinám patří: hořčice, řepka, případně směs obou těchto rostlin, dále svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), kterou s oblibou vysazují i zemědělci na polích jako podsadu kukuřice.  Vhodný je dále také bob, vlčinec anebo luskoobilní směska obsahující pelušku, oves a hrách.

Jakmile zelená hmota doroste do dostatečného objemu. Nejdříve ji posečeme, nejlépe to zvládne pro naše účely mulčovací stroj nebo jiný mechanismus, jenž hmotu rozdrtí a následně hned rozhodí po pozemku. Poté, co je zelené hnojení rozhozené po pozemku musíme jej ještě zaorat anebo zarýt. Pak už stačí vysít nebo vysadit rostliny a pozorovat, jak se jim na ekologicky vyhnojeném pozemku bude dařit.

Text: Zuzana Bohdalová

13.2.2014 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist