Znáte komunitní zahrádkaření?

Komunitní zahrádkaření se stává novým městským fenoménem. Po revoluci měli lidé jiné zájmy – více cestovali, věnovali se koníčkům a na tradiční zahrádkaření moc času nezbývalo. Dnes ale skokově přibývá lidí nadšených do výroby vlastních potravin a tak vznikají uprostřed velkých měst malé či větší zahrádky, které jsou výsledkem práce zmíněných komunit.

Náplň činnosti komunitních zahrad

Do městských komunitních skupin zahrádkářů jsou zváni všichni, kdo touží nejen pěstovat vlastníma rukama některé plodiny, ale také udržovat mezilidské vztahy na dobré úrovni a aktivně odpočívat třeba s hráběmi nebo lopatkou v ruce. Při takovémto komunitním soužití není žádnou výjimkou, že se setkáte se sousedy, proberete důležité události v okruhu vašeho bydliště a možná nejen to.  Velký význam to má i pro děti, které žijí odtrženi od přírody a přirozený koloběh života, růstu a zániku jim je cizí. Takto si ho můžou prožít od semínka po konzumaci plodů své práce.

Kde čerpat informace a znalosti

Komunitní zahrady vznikají nejčastěji právě uprostřed měst. Jejich kolébkou jsou velká města ve Francii, Itálii, Británii, Německu a Finsku. Na webových stránkách tyto „urban gardens“, jak se jim v zahraničí běžně říká, nabízejí rady a nápady na realizaci komunitních zahrad svým méně zkušeným následovníkům. U nás už mají bohaté zkušenosti s komunitními zahradami města jako Praha, Brno, Most, Turnov nebo Chomutov.

Urban gardening současnosti

První komunitní zahrady vznikaly již v první polovině 19. století ve velké Británii a užívali je ti, kteří přišli z venkova do měst a přišli tak o vlastní zdroj potravy. Dnes je důvod jejich provozování jiný – návrat k přirozenému způsobu života (v rámci možností života ve městě) a pochopitelně i touha po vlastních výpěstcích.

Zahrady nemusí být nutně zakládány jen na venkovních plochách,  mohou to být také střešní zahrady, minizahrádky na balkonech, nebo v prolukách po zbořených domech. Pěstuje se i na betonu ve vyvýšených záhonech, nebo vacích naplněných zeminou.

K trendu zakládání komunitních zahrad přispívá i to, že všichni stále více vnímáme to, co konzumujeme. Záleží nám stále více na kvalitě jídla, ale také nám jde o ekologické přístupy k jeho pěstování a ke svému okolí. Zelenina vypěstovaná na pár metrech čtverečných nás neuživí, ale pomůže lépe si uvědomit, co vlastně konzumujeme, také nás vrací k přírodě a v neposlední řadě jde o aktivní způsob trávení volného času. Také oživuje často nevyužité a chátrající kousky měst, aby v nich zase začal fungovat život.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: guerrillagardening.org,  static.fanpage.it, 4. bp.blogspot.com, coltivareorto.it, i48.tinypic.com, nonsprecare.it, gapersblock.com, steinershow.org, frritegotto.it.

2.9.2015 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist