Kameny v japonské zahradě patří k aranžmá
Malé i velké kameny v japonské zahradě vypadají na první pohled krásně a s jejich pomocí vzniknou nádherné přírodní kompozice, které k tomuto zahradnímu stylu neodmyslitelně patří. Inspirace v dalekém a pro nás stále trochu tajemném Japonsku se hodí i pro české zahrádky a zahrady, ale v tomto duchu lze stylizovat i větší terasu.
Historie typických japonských zahrad a parků sahá až do 6. století, svůj původ mají v Číně. Postupem století si ale Japonci vše přizpůsobili své filozofii i klimatickým podmínkám. Typické jsou celková harmonie a čistota stylu, nicméně v našich podmínkách se hovoří spíše o japonském zahradním aranžmá. Ovšem i u nás můžeme vcelku bez problémů splnit jeden ze základních požadavků, a to že taková zahradní kompozice je vlastně miniaturizovanou podobou všemocné přírody.
Symbol nebes i lidstva
Kameny v japonské zahradě lze použít jako solitéry, ale ještě častěji se objevují v seskupeních, která nejsou náhodná. Používají se tak většinou v trojicích, pěticích nebo v seskupeních čítajících sedm kamenů. Základem je nicméně trojice různě velkých kamenů, v níž ten největší symbolizuje nebesa, prostřední lidstvo a nejmenší zemi. Ale když máte nějaké dva pěkné kamenné kusy, budou se hodit na symbolickou dvojici představující muže a ženu.
Součástí japonských zahrad jsou ovšem i stylové dekorace – lampy, můstky, chodníčky, vázy a další nádoby, sošky Buddhy a nejrůznějších zvířat, ale také malé chrámy, zvonky a zvonkohry. Mnohé z nich mohou být kamenné, takže se kámen objevuje i v jakési transformované podobě.
Japonští zahradníci a architekti nepodceňují u kamenů žádný detail, takže pokud na něm jsou vidět vrstvy nebo tzv. kamenné žíly, pak by měly být všechny kusy položeny na pozemku tak, aby vrstvy i žíly vedly v jednom směru. Všechny kameny by se rovněž neměly lišit v barvě a struktuře.
Kameny v japonské zahradě nejsou nikdy samy
V japonské tradiční zahradní architektuře mají hlavní slovo jednoduchost a střídmost a také pečlivé uspořádání všech částí. Důležité je spojení s přírodou, takže se nepoužívají žádné umělé prvky z plastů nebo oceli. Chybět nesmějí cestičky, altánky nebo alespoň lavičky lákající k odpočinku a meditaci. A kamenné obezdívky a schovávačky poskytnou skrýš pro mnohé technické zahradní komponenty, jako jsou třeba hydranty.
Typická je i skladba rostlinných druhů: ze stromů sem pochopitelně patří japonský javor a sakura, z květin pak azalky, kapradiny, lilie, tráva rákosovka, typické bonsaje a mechy.
Kameny v japonské zahradě krásně souznějí s dalším nezbytným prvkem, kterým je voda – ať už ve své přirozené podobě jako protékající potůček, ale stejně tak jako umělé jezírko, rybníček nebo fontánka. A tam, kde z nějakého důvodu nelze začlenit do celkové kompozice „skutečnou“ vodu, její existenci stačí naznačit symbolicky, třeba pěšinkou klikatící se jako meandrující říčka.
Zdroj informací: pořad Receptář Prima nápadů, www.gardeon.cz, www.okrasne-stromy.cz
