Krokusy, oblíbené jarní cibuloviny

Krokusy čili šafrány a pěstování krokusů

Krokus čili šafrán (Crocus) patří do čeledi kosatcovitých. Ačkoliv jeho jemné štíhlé lístky a kalichovité květy s nápadnými oranžovými bliznami vyrůstají z cibulky, patří mezi hlíznaté rostliny. Šafrány se pěstovaly jako užitkové rostliny již ve starověku.

Ke slovu se na našich záhonech hlásí v období mezi březnem a koncem dubna, v nižších oblastech je na záhonech objevme už v únoru. Kromě jarních krokusů, kterých je většina, existují i podzimní druhy kvetoucí v září až říjnu. Pěstování krokusů není vůbec složité a poradí si s nimi i úplný začátečníci.

Proč se říká, že je něčeho jako šafránu?

Krokusy se označují také jako šafrán, ale správně jsou oním šafránem míněny již vzpomenuté jasně oranžové středy květů – blizny. Tyto blizny se sbírají ručně, a protože jsou opravdu nepatrné, je jich potřeba obrovské množství. Blizny se suší a používají jako vzácné koření především v indické kuchyni.

Pokud byste si chtěli toto koření koupit, připravte se na skutečně řádně oceněnou práci sběračů. Na kilo koření je totiž třeba více jak sto padesát tisíc květů, a cena tomu tedy odpovídá – pohybuje se kolem dvě stě šedesáti tisíc korun za kilogram. 

Při pěstování krokusů si jistě všimnete, že existuje mnoho barevných variant. Nejznámějším velkokvětým krokusem je krokus jarní (Crocus vernus), který je též známý pod označením šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus; syn. Crocus vernus subsp. albiflorus), nebo krokus zlatokvětý (C. chrysanthus). Z nich bylo vyšlechtěno velké množství pestrobarevných kultivarů. Jejich zajímavé květy mohou mít žlutou, bílou, modrou či fialovou barvu a často jsou i fialově proužkované.

Šafrán bělokvětý roste na vlhčích horských pastvinách a loukách. V České republice je původní pouze v oblasti Novohradských hor a Šumavy. Tento druh šafránu je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny. A také krokus Tommasiniho (Crocus tommasinianus), který kvete v bílé barvě s fialovými žilkami a je ohroženým druhem.

Pěstování krokusů

Pěstování krokusů je o to snazší, že nevyžadují žádnou zvláštní péči a přes zimu nevymrzají. Na jaře kvetoucí krokusy se vysazují v září až říjnu, nejlépe do hloubky 7–10 cm. Při výběru druhu krokusu je důležité zohlednit dobu kvetení, barvu květů, výšku rostliny a stanoviště.

Krokusy dobře kvetou a rostou v humózní, lehčí, dobře propustné půdě na slunných stanovištích. Některé snesou i polostín. Po odkvětu se listy zatáhnou do hlíznatých cibulek a přes zbytek roku odpočívají. Není potřeba je zalévat. Příprava země pro výsadbu je jednoduchá. Prokypřené a plevele zbavené místo vyhnojte pouze uleželým kompostem. Nepoužívejte chlévskou mrvu ani jiný hnůj, který je pro pěstování krokusů příliš agresivní.

Po zatažení listů je možné hlízky vyjmout z půdy, nechat oschnout a uložit na suché místo. Na podzim se pak mohou opět vrátit do půdy. Tyto jedovaté cibuloviny je možné pěstovat nejen v záhonech nebo ve skalce, ale mohou být pěstovány i jako hrnkové květiny. Rostliny se množí samovolně dceřinými cibulkami – ty můžete po odkvětu oddělit a vysadit na jiné místo.

Nápadně kvetoucí šafrány – to jsou velkokvěté krokusy, mezi něž patří kromě krokusu jarního i třeba krokus zlatý (Crocus chrysanthus). Velkokvěté krokusy se hodí především do trvalkových záhonů. Všechny krokusy snáší dobře mrazíky i v době květu. Nemusíte se tak bát, že vaše pěstování krokusů přijde při nenadálých jarních mrazících vniveč. 

Podzimní šafrány vykvétají od září do října v několika barvách:

• šafrán sličný (Crocus speciosus) má levandulově fialovou barvu, Crocus longiflorus kvete purpurově, Crocus nudiflorus je fialový se světlým hrdlem
• krokus sítinolistý (Crocus laevigatus) má modrou barvu
• krokus karpatský (Crocus heuffelianus) má květy bílé s fialovými žilkami

Krokusy se výborně hodí do trávníku, kde vytváří nádherné jarní koberce. Trávník začněte sekat až po zaschnutí listů krokusů, jinak si rostlinky poškodíte.

Zdroj informací: nkz.cz, abecedazahrady.dama.cz, ceskazahradka.cz