Modrý diamant mezi vytrvalými bylinami
Hořec drsný (Gentiana scabra) je rostlina patřící do čeledi hořcovitých, tedy mezi vytrvalé byliny. Přírodní druh hořce drsného pochází ze severní Asie a Japonska. Hořců v současnosti známe více než 700 druhů. V České republice je známo celkem 8 druhů, z toho 7 původních. Hořce mají význam zejména jako skalničky a okrasné rostliny.
Rostlina je známá velkými tmavě modrými květy zvonkovitého tvaru. Vnitřek květů má bílé hrdlo s drobnými bílými puntíky. Květy začínají kvést v srpnu. Rostlinka je kobercovitá, dorůstá do výšky 20 cm. Má pevné lesklé tmavě zelené listy. Většina druhů hořce roste ve vyšších horských polohách v nadmořských výškách nad 1000 metrů.
Tyto vytrvalé byliny jsou nenáročné na pěstování. Mají v oblibě spíše slunná, ale i polostinná stanoviště. Vhodná je mírně vlhká až vlhká, ale nezamokřená půda, těžší a kyselejší. Ideální je dobře propustná zemina. Během horkého léta potřebuje pravidelné zalévání. Hořec drsný dobře snáší mráz, naše klimatické podmínky mu nijak zvlášť nevadí. Nejsnadněji se množí dělením trsů. Druhy kvetoucí v létě a na podzim doporučujeme dělit na jaře. Velmi často se vysazuje na skalku. Mimo to ale hořec naleznete i ve volné přírodě, kde se mu nejvíce daří mezi kameny.
Hořec a další jemu příbuzné vytrvalé byliny jsou známy pro své léčivé vlastnosti a jsou využívány jako léčivky nejen v lidovém léčitelství, ale i třeba ve farmaceutickém průmyslu. Hořcové rostliny obsahují hořké látky, jako jsou iridoidy, xantonové glykosidy a flavonoidy. Proto se tyto vytrvalé byliny často využívají jako hořké byliny pro podporu trávení a stimulaci chuťových receptorů, což zlepšuje chuť k jídlu. Může také působit jako tonikum a podporovat celkovou vitalitu.
Přestože je hořec považován za účinnou léčivku, je důležité dodržovat opatrnost při jeho užívání. Hořčiny obsažené v rostlině mohou mít vedlejší účinky, a proto by se měl hořec užívat pouze podle doporučení odborníka. Totéž ostatní platí i při užívání jakýchkoli bylinných přípravků, kdy je vhodné vše konzultovat s lékařem nebo kvalifikovaným odborníkem na bylinnou medicínu.
Vypěstovat hořec zvládne snad i naprostý začátečník. Tyto vytrvalé byliny jsou poměrně nenáročné, vysazují se do truhlíků, na záhon i na skalku. Doba sadby je ovlivněna konkrétní odrůdou, obvykle se však hořce vysazují buď brzy na jaře, anebo v červenci. Nepotřebují nikterak vydatnou zálivku, ale i tak hořce zalévejte přibližně 5× týdně a přihnojujte běžným tekutým hnojivem.
Tip:
U hořců, které kvetou na podzim, si hlídejte vápno v půdě, nesnášejí ho.
Po odkvětu odstraňte vybledlé květy, to podpoří tvorbu nových pupenů a prodlouží období kvetení hořců. Tyto vytrvalé byliny lze rozmnožovat semeny nebo dělením. Semena se mohou vysévat na podzim nebo na jaře – stejně tak dělení trsů.
Hořec jako spousta vytrvalých bylin není náchylný k vážným chorobám nebo škůdcům. Přesto je důležité sledovat každou rostlinu, a případně zasáhnout proti škůdcům nebo chorobám, pokud se objeví. Všímat byste si měli hlavně výskytu mšic, housenek nebo slimáků.
Zdroj informací: zahradnictvi-flos.cz; jaktak.cz; hnojik.cz
