Skladování ovoce a zeleniny je zdrojem vitamínů po celou zimu
Skladování ovoce a zeleniny má svá pravidla. Jestliže se nám urodí např. hodně jablek, můžeme začít přemýšlet o jejich nejlepším uskladnění. Nejprve je dobré plody zkontrolovat, jestli jsou všechna jablka zdravá. Může se totiž stát, že plody budou mít na sobě hnědé fleky. Řada z nás by se mohla milně domnívat, že se jedná o hnilobu. Jedná se však o fyziologickou poruchu, která se nazývá hořká pihovitost.
Viditelné skvrny na plodech vznikají již na stromu. Tyto skvrny jsou z počátku drobné, posléze však dorůstají do velikosti 2 až 3 milimetrů a někdy i více. Fleky se mohou dokonce i spojovat. Jestliže se nám urodí jablka s takovou vadou, skladováním se tato fyziologická porucha ještě více prohlubuje. Samotný plod není příliš vhodný ke konzumaci, neboť má hořkou chuť. Porucha je způsobena nedostatkem vápníku v plodech. V tomto případě nestačí dodávat vápník pouze ke kořenům stromu. Musíme ho dodávat právě k plodům.
Postřiky musíme provádět v 14denních intervalech a začínáme s nimi zhruba od poloviny července až do samotné sklizně. Pro ošeřené plody, které postřikem zachráníme, je velice důležitá správná vlhkost při skladování. Vlhkost by měla být kolem 85 až 95 %. Neošetřené plody s hnědými fleky rozhodně nejsou určeny pro skladování. Měly by se zužitkovat ihned po sklizni.
Pro skladování ovoce a zeleniny se hodí pouze zdravé plody. Nemoci mohou být různé. Někdy se na jablkách může objevit hnědá slupka. I zde se jedná o fyziologickou poruchu. Její název je skládkové hnědnutí slupky a dužniny. U jablka dochází k zhnědnutí celé slupky, které postupuje do dužniny. Tato vada nastává ve chvíli, kdy jablka špatně skladujeme. Plody byly uskladněny při teplotě blízké k nule.
Podmínky pro skladování ovoce a zeleniny
Při skladování ovoce a zeleniny je opravdu velmi důležité dodržet vhodnou teplotu. Ta by se měla pohybovat v rozmezí 2 až 4 °C. I vzdušná vlhkost je pro skladování zásadní. Dalším pravidlem je skladování jablek v ne příliš vysokých vrstvách. Ideální jsou pro ně plastové přepravky a vzdušné prostředí.
Při skladování ovoce a zeleniny myslíme i na mrkev. Jestliže sklidíme mrkvičku, která je podélně prasklá, její skladování nepřichází v úvahu. K prasklinám dochází z důvodů nepravidelné zálivky. Jestliže zeleninu delší dobu ochudíme o zálivku, mrkev vyschne. Po nějaké době prudce zaprší nebo záhon zalijeme, a tím přivodíme pěstované zelenině šok. V důsledku toho dochází k pnutí, mrkev praská a praskliny mohou zasahovat až do jejího středu. Takové praskliny jsou vstupní branou pro infekci. Jestliže se rozhodneme takto prasklou mrkev skladovat, začne nám po několika týdnech zahnívat, plesnivět a zhruba do 2 měsíců bude zcela nepoživatelná. Takto poškozené plody raději po sklizni nastrouháme a naložíme či zamrazíme. V žádném případě je neskladujeme.
Hrách či fazole musíme před uskladněním nejprve pořádně prohlédnout. V kuličkách totiž mohou přebývat malí zrnokazoví škůdci (zrnokaz hrachový a zrnokaz fazolový). Jejich přítomnost zjistíme už pouhým pohledem. Na fazoli nebo hrachu vidíme drobné dírky. Zrnokazové kladou vajíčka do mladých lusků. Co se týká hrachu, musíme ihned ještě mladé lusky okamžitě ošetřit vhodným přípravkem. Přítomnost zrnokaze fazolového znamená, že se jedná o skládkovou chorobu. Veškerý napadený hrách i fazole musíme okamžitě odstranit.
Skladování ovoce a zeleniny bývá příjemnou tečkou za sezónní lopotou. Abychom se však mohli z plodů radovat opravdu celou zimu, nesmíme nic podcenit, a i tento krok brát opravdu zodpovědně.
