Rezistentní jablka proti strupovitosti
Vybrané odrůdy jabloní je dokonce možné pěstovat i zcela bez chemického ošetřování, a tedy v souladu s podmínkami ekologického zemědělství. Vhodné jsou však i do domácích zahrad a zahrádek. Rezistentní jablka jsou proto mezi zahrádkáři z celého světa velmi oblíbená. Víte však, které odrůdy rezistentních jablek jsou ty nejlepší? My ano.
Rezistentní jablka proti strupovitosti jsou žádaná, protože strupovitost je nejnebezpečnější houbová choroba, která postihuje jabloně, a může vést k úplné ztrátě úrody. Způsobuje ji Venturia inaequalis. Choroba napadá listy, plody a nezdřevnatělé výhony. Kontrola této choroby běžně může vyžadovat až tucet postřiků ročně. Zabránit tomu můžete pěstováním rezistentních jabloní, které jsou odolné proti strupovitosti.
Jaké rezistentní jablka jsou ta nejlepší?
Komerčně nejúspěšnější odrůdou je odrůda Topaz a její červená odrůda Red Topaz, kdy v minulých letech byl Topaz tou nejprodávanější evropskou odrůdou s rezistencí proti strupovitosti. V současné době se prodává po celém světě na více než 1000 hektarech. Další velmi úspěšnými odrůdami byly žlutě zbarvené jablka Orion, Luna, Sirius a především UEB 32642, čili Opal®, jež je registrována ve více než 40 zemích světa. V USA byla dokonce v roce 2009 vyhodnocena nezávislou společností Perishables Group OPAL na základě rozsáhlého průzkumu tou nejlepší známkou “Excellent”.
Každý rok se koná degustační hodnocení
Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám provádí každý rok degustační hodnocení. Tato akce se koná každoročně již od roku 1958. V prosinci v roce 2023 se hodnotilo hned 40 odrůd. Posuzoval se vzhled, vůně, vlastnosti slupky, konzistence a šťavnatost dužiny, chuť a kyselost. Jablka z ÚEB získala hned prvních 6 příček v odborné degustaci. Zvítězil pak Sirius, který bodoval hlavně svou šťavnatostí, konzistencí dužiny a celkovou chutí. Pomyslné stříbro a bronz získaly odrůdy Admiral a Lucy, za nimi skončil Orion. Pátou a šestou pozici získaly nové odrůdy UEB 6581 (Dolce vita®) a UEB 47021.
Zdroj informací: Ústav experimentální botaniky AV ČR, avcr.cz, zcjh.cz
