Dalo by se říci, že do každé zahrady patří často jiný typ mulče. Na plné čáře v oblíbenosti vede mulčovací kůra, která je lehká, dobře se s ní manipuluje a je cenově dostupná. Ale mnohdy u ní přehlížíme fakt, že je nutné ji během tří let doplnit, protože se rychle rozkládá a že výrazně okyseluje půdu, což některým rostlinám příliš nevyhovuje. Pojďme si ukázat výhody i stinné stránky některých běžně používaných mulčovacích materiálů, možná si mezi nimi vyberete i vy svého kandidáta.
Proč zvolit mulč
Některé mulčovací hmoty volíme především díky jejich estetickým vlastnostem, ale je dobré brát v úvahu i jejich vliv na výsadby a půdu.
Mulčem všeobecně rozumíme materiál, kterým zakrýváme povrch výsadeb za účelem omezit vzcházení plevele. Zde je ovšem nutné podotknout, že žádný mulč není v tomto směru stoprocentně úspěšný, protože plevel dokáže vyklíčit i v mnohem nepříznivějších podmínkách, nehledě na to, že se organické materiály během let rozloží a jemný humus pro plevele představuje ideální stanoviště. Přesto mulče zaplevelení do jisté míry regulují.
Mezi další nesporné výhody patří zamezení nadměrného vypařování vody z půdy, což je velice důležité v posledních zvláště suchých sezonách, kdy bylo nutné šetřit se zálivkovou vodou. V tomto směru jsou užitečné hlavně minerální mulče jako je štěrk nebo kačírek, které navíc ochlazují půdní povrch, což opět více snižuje odpařování.
Na rozdíl od minerálních materiálů ty organické v podobě štěpky, borky nebo třeba slámy mají výhřevné vlastnosti. Výhřevnost oceníme hlavně v předjaří a na jaře, kdy tyto mulče vyrovnávají teplotní rozdíly a ohřívají půdu díky dopadajícím slunečním paprskům. Vegetace v takto zamulčovaných záhonech začne mnohem dříve rašit.
Mnohdy se zapomíná na to, že tyto materiály mají také velký vliv na půdní život. Zvláště v zimě v období holomrazů totiž zabraňují hloubkovému promrzání půdy, které má neblahý vliv na procesy probíhající v půdě. Pokud půda promrzne do větší hloubky, půdní život se v ní téměř úplně zastaví a bude trvat delší dobu, než se opět půdní mikroorganismy a rozkladné procesy nastartují.
Proto, aby mulč plnil svou funkci, musí být na záhonech uložen v potřebné vrstvě. V případě organických materiálů se vrstva pohybuje od osmi do deseti centimetrů, minerální mulče jsou mnohem stabilnější a nepodléhají rozkladu, takže postačí vrstva asi pěti až sedmi centimetrů, ale záleží na použité frakci a hlavně na typu výsadby.
Podle čeho vybírat
Na trhu na nás neustále útočí různé typy barvené štěpky nebo mulčovací kůry. Ačkoliv tyto materiály mohou vypadat sebevíc lákavě, používejte je spíše pro vytvoření maloplošné dekorace. Nejen že jsou neúměrně drahé v porovnání s běžnými materiály, ale ve velkých plochách na sebe strhávají veškerou pozornost, takže vysazené rostliny ztrácejí svůj význam.
Minerální mulče se skvěle uplatňují hlavně pro úpravu prérijních trvalkových záhonů nebo okolí vodních ploch, ale své uplatnění najdou také ve skalkách, na střešních zahradách nebo v zahradách asijského stylu. Skvělou práci také odvádí v bylinkovišti, kde se spolu s velkými kameny podílejí na vytváření sluneční pasti, díky které se v našich podmínkách daří v blízkosti kamenů i teplomilným druhům, které by u nás jinak neměly šanci přezimovat.
V okrasných zahradách se nejčastěji využívají různé druhy mulčovací kůry. Asi nejoblíbenější je kůra smrková, dekorativně působí třeba modřínová kůra, a pokud vám ve výsadbě nevadí trošku větší kusy borky, tak vyzkoušejte tu borovou.
Trošku odlišné využití mají mulče v přírodních nebo ekologických zahradách, kde se snažíme využít co nejvíce přírodních materiálů. Zeleninové záhony snadno zamulčujete třeba čerstvou slámou nebo jemně posečenou trávou. Seno k tomuto čelu určitě nepoužívejte, obsahuje totiž velkou zásobu semen z kvetoucích bylin, které jsou v lučním trávníku bohatě zastoupeny a v podstatě tvoří nedílnou součást každého sena. Ani sláma nezaručuje úplnou čistotu, obsahuje často zbytky klasů i se zrny, které pak na záhonech klíčí.
K mulčování v těchto zahradách můžete také využít štěpku z větví nebo domácí listovku, která ale stejně jako mulčovací kůra trochu okyseluje půdu, což nemusí být vždy na škodu třeba v případě výsadby kyselomilných brusnic, borůvek chocholičnatých nebo také azalek a pěnišníků.
Tip: pokud rádi pro mulčování výsadeb používáte mulčovací kůru, počítejte se silným okyselením půdy. Abyste tento dopad trochu zmírnili, protože zrovna dvakrát nepřispívá půdnímu životu, půdu pohnojte kompostem nebo granulovaným hnojivem.
Foto: Lucie Peukertová
