Milujete cizrnu? Můžete si ji vypěstovat i sami

Žlutá cizrna čili římský hrách je hned po fazoli tou nejpěstovanější luskovinou světa. Pěstuje se ve více než 50 zemích. Bohužel jen u nás se moc nepěstuje. Je totiž poměrně teplomilná, a tak se u nás nejvíce pěstuje na jižní Moravě. Její pěstování v Česku však rozhodně nepředstavuje nic nemožného. Se správným přístupem si cizrnu můžete vypěstovat i vy na svém záhonku, nebo dokonce na balkoně. Chcete vědět jak? Povíme vám.

Žlutá cizrna se velmi podobá hrachu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Žlutá cizrna se velmi podobá hrachu (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Žlutá cizrna pěstovaná v Česku 

Žlutá cizrna je jednoletá rostlina, která dorůstá velikosti 30–60 cm, má spíš podobu keříčku a její vegetační doba se pohybuje okolo 100 až 120 dnů. Abyste cizrnu v našich podmínkách sklidili, je nejlepší, když si ji předpěstujete ve skleníku nebo u sebe doma (třeba na parapetě). K výsevu by totiž mělo dojít ideálně již na začátku dubna.

Pro dobrý výsledek výsevu doporučujeme nechat cizrnu nejprve naklíčit. Den před plánovaným výsevem ji proto namočte na 12–24 hodin do vlažné vody, následně ji pak ihned vysejte do předem připraveného substrátu. Semena s viditelným klíčkem stačí jemně zatlačit prstem pod povrch (asi 0,5 cm) půdy. Takto zasazenou cizrnu ponechte na světle a v teplotě, která neklesne pod 20 °C. Nezapomeňte ji pravidelně zalévat. 

Kdy cizrnu přesadit? 

Žlutá cizrna na záhon míří až po zmrzlých, tedy až po 15. květnu. V té době to již bude zhruba 12cm rostlinka. Sazeničky sázejte do řádků, které jsou od sebe vzdálené 30–50 cm. Mezeru mezi jednotlivými rostlinami mějte alespoň 15 cm. Pěstovat ji můžete rovněž samostatně v květináčích nebo v truhlících. Výhodou je, že oporu nepotřebuje, protože jde o dostatečně pevný keřík. Mladé rostlinky je však nutné pravidelně okopávat a udržovat v bezplevelném stavu (jde o prevenci vůči napadení houbovitými chorobami). Potom, co rostliny narostou a zapojí se, je již nechte tak, abyste je nepolámali, jsou totiž velmi křehké. 

Výsev cizrny přímo do půdy 

Výsev cizrny přímo do půdy je i u nás možný, ale musí k tomu dojít za určitých podmínek. V prvé řadě musí být teplota stabilní a minimálně mezi 10 až 15 °C. Neměly by hrozit mrazy, protože studená a mokrá půda většinou může za hnití semen. Celkem dobře se v tomto případě osvědčil výsev semen na záhony, které byly následně překryty dvěma vrstvami netkané textilie. Při nižších teplotách je přitom vhodné nechat textilii na záhoně až do konce května. 

Cizrnu před výsevem namočte na 24 hodin
Cizrnu před výsevem namočte na 24 hodin (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Péče o cizrnu

Cizrna potřebuje dostatek vláhy v době klíčení, vzcházení a tvorby lusků, jinak toleruje sucho. V opravdu suchém roce je dobré je jednou za čas zalít, ve vlhkém roce jí vystačí přirozená přírodní závlaha. 

Podmínky pro pěstování cizrny 

Cizrna má nejradši lehké (záhřevné) dobře propustné půdy, které jsou mírně kyselé až neutrální. Měly by být dobře zásobené živinami a vápníkem. Vyplatí se je přihnojovat, protože potřebují dusík pro růst zelených částí, draslík a fosfor pro kvetení a zrání lusků. Vhodná jsou k tomu organická hnojiva. Před výsadbou proto do půdy přidejte dobře rozložený kompost.

Vhodnými sousedy při pěstování cizrny jsou brambory, okurky, kukuřice, jahody, celer a saturejka. Rozhodně však vedle ní nesázejte česnek. Co se pak týká stanoviště, vyhněte se čemukoliv, co by na záhon s cizrnou vrhalo i sebemenší stín. Cizrna vyžaduje plně slunné stanoviště, intenzita slunečního svitu je zcela zásadní pro tvorbu kvalitních lusků. Ovlivňuje i jejich množství, rozhodně ji proto nesázejte pod strom. 

Cizrnu můžete pěstovat na zahradě, ale i na balkoně
Cizrnu můžete pěstovat na zahradě, ale i na balkoně (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Na co si dát pozor 

  • Při pěstování cizrny si dejte pozor na plíseň, virus mozaiky a antraknózu. 
  • Vyhněte se manipulaci s rostlinami, když jsou mokré, aby nedocházelo k šíření spor. 
  • Nemocné rostliny odstraňte. 
  • Cizrna je bohužel náchylná na mnoho půdních chorob, a proto byste cizrnu měli sázet na jedno místo maximálně po 3 roky. 
  • Napadnout ji mohou mšice, roztoči i brouci. Mšice jsou obzvláště nebezpečné, protože mohou šířit mozaikový virus nebo jiné choroby. Mšice odstraníte proudem vody nebo insekticidy. Vajíčka rozdrťte prsty. Vytrhávejte listy i celé napadené rostliny. 
Cizrnu je nutné z lusků ihned vyloupat
Cizrnu je nutné z lusků ihned vyloupat (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Kdy cizrnu sklízet? 

Cizrnu sklízejte za suchého a slunného dne ve chvíli, když se lusky zbarví do žluta. Sklízejí se celé lusky, z nichž se cizrna okamžitě vyloupe. Semena cizrny pak nechte proschnout na teplém a suchém místě, kde je rozložte v tenké vrstvě. Suchou cizrnu potom skladujte v suchých sklenicích s kvalitním uzávěrem. Takto uskladněná cizrna vám na suchém a chladném místě vydrží až 1 rok. 

Zdroj informací: donapo.cz; sazenicka.cz; cizrna.cz 

Publikováno: před 2 měsíci, Autor: Adriana Dosedělová

Mohlo by vás dále zajímat

Cizrnový popcorn podle Ládi Hrušky

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Taky rádi mlsáte u televize a potom máte výčitky z diety? Zkuste zdravou variantu mlsání podle Ládi Hrušky.

Cizrna do poslední kuličky

Jak využít cizrnu do poslední kuličky?

Naložené syrečky

Naložené syrečky

Indiánské zelené lusky k léčbě revma

Využijte starou indiánskou rostlinu k léčbě revma nebo artritidy!

Posvícenské menu v moderním pojetí

Posvícení vždy bylo časem, kdy se lidé povznesli nad každodenní útrapy a užívali si pohodlí domova. A s domovem se pojí i výborná večeře, kterou nám v poněkud modernějším pojetí připraví pan Luboš Rychlavský.

Jak beze zbytku zpracovat hrášek i s lusky?

Sladké lusky, skrývající mladý hrášek jsou velkou pochoutkou. Ukážeme si, jak zpracovat hrášek i s lusky.

ČTĚTE DÁLE

Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti
Kamyšník přímořský – mokřadní plevel, který často uniká pozornosti

Rostliny

Kamyšník je mokřadní plevel a vytrvalá rostlina, která úporně setrvává na stanovišti díky mohutnému kořenovému systému. Semena se šíří pomocí vody i zvířat.

Co má jaterník společného s játry?
Co má jaterník společného s játry?

Rostliny

Jaterníky jsou malé vytrvalé byliny, které obvykle rostou nízko nad zemí. Pěstování jaterníků v zahradách je odvislé od jejich specifických požadavků.

Květinky jak z pokojíčku pro panenky
Květinky jak z pokojíčku pro panenky

Rostliny

Mini pokojové rostliny jsou vlastně taková miminka běžně pěstovaných pokojovek. Hodí se do malých bytů a skrytých zákoutí a péče o ně není nijak náročná.

Kaktusy v interiéru i exteriéru
Kaktusy v interiéru i exteriéru

Rostliny

Nejznámější druhy kaktusů se u nás pěstují zcela běžně jako pokojovky, ale i jako venkovní rostliny. Pokud budou mít správné podmínky, budou dobře růst.

Kakost maličký je velkým problémem pro obilniny a okopaniny
Kakost maličký je velkým problémem pro obilniny a okopaniny

Rostliny

Kakost maličký je nízká bylina, která může pěstitelům připravit poměrně velké problémy. Není původním druhem u nás, ale již velmi dobře zdomácněla.

Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?
Dá se u nás pěstovat fenykl řapíkatý?

Rostliny

Fenykl řapíkatý patří mezi méně obvyklé druhy zeleniny, které se u nás ale dají bez obtíží pěstovat. Fenykl je zdrojem vitaminů a zdraví prospěšných látek.

Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku
Violky, malé jarní víly ve fialovém kabátku

Rostliny

Jistě na zahradě pěstujete některé druhy violek. Jedny z těch nejběžnějších jsou zahradní macešky. Jejich pěstování je nenáročné a barevná odměna je veliká.

Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?
Jaké houby naleznete nejčastěji na vaší zahradě?

Rostliny

Houby na zahradě rostou ve stínu až polostínu – ideálně v blízkosti keřů či stromů. Potřebují dobře vyhnojenou půdu a dostatek vláhy. Ne vždy jsou ale vítané.

Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina
Jitrocel větší je díky jitroceli kopinatému poněkud opomíjená bylina

Rostliny

Nerovnocenný boj člověka s přírodou, který často vyhrává plevel, je jako boj s větrnými mlýny. Některé druhy jitrocele jsou zvlášť odolné a úporné.

Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky
Zahradní škůdci jsou i vynikajícími pomocníky

Rostliny

Užitečný plevel je všudypřítomný – avšak není to jen škůdce, protože najde hojné využití v kuchyni a také ve vaší domácí lékárničce.

Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem
Jitrocel prostřední je v trávníku nepříjemným plevelem

Rostliny

Jitrocel prostřední je vytrvalá rostlina, která se vyskytuje jako nepříjemný plevel v trávnících. Jeho likvidace je praktičtější pomocí selektivních herbicidů.

Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok
Odstranění borky nesmí způsobit stromu šok

Rostliny

Borka stromu je odumřelá povrchová vrstva na kmeni, která má různou tloušťku. Zahrádkáři ji odstraňují – zároveň se tak zbavují i zazimovaných škůdců.