Z české krajiny mizí život. Pomozte ji zachránit

Kdy jste naposledy při procházce přírodu zahlédli koroptev, nebo v poli modré květy chrp? A všimli jste si, že motýli nebo mouchy jsou na venkově pomalu stejně vzácné jako ve městě? Může za to intenzivní hospodaření, které má jediný cíl - zisk a co největší a nejlevnější produkci potravin. Bez ohledu na následky, na krajinu a život v ní.
skrivan_shutterstock_1182769378-1100x618.jpgCelá galerie 10 Zdroj: shutterstock.com

Při pohledu na upravené a rozrůstající se vesnice můžeme mít pocit, že venkov vzkvétá, ale opak je pravdou. Z přírody mizí dříve běžné druhy ptáků, některé jako sýček nebo chocholouš se ocitly na prahu vymizení. V porovnání s rokem 1982 se počty ptáků v české krajině snížily o třetinu. O moc lépe na tom ale nejsou ani rostlinné druhy planých květin a plevelů. Mizí hmyz.

Stěžujeme si na problémy s vodou. Není divu, běžně se mluví o tom, že půda ztrácí schopnost dešťovou vodu vsakovat, steče do struh a na podzemní vody toho moc nezbude.

Vše souvisí se vším

Příroda je složitý systém, a tak není překvapivé, že všechny vyjmenované problémy spolu souvisí a mají společného viníka. Na vině je nevhodný způsob hospodaření s půdou a s ním ruku v ruce jdoucí bezohledná devastace přírody. Zvykli jsme si z ní jen brát, ale nic nevracet.

Většina polí je několikrát do roka ošetřena herbicidy, hnojí se téměř výhradně syntetickými hnojivy. Jenže syntetická hnojiva, pokud se nepoužívají správně, půdu zasolují a ve výsledku udělají více škody než užitku. Bez dodání organické hmoty (zelené hnojení, hnůj, kompost) se půda mění v prach, který ztvrdne ve škraloup, nedokáže vsakovat vodu, která bez užitu odteče, čímž dochází k úbytku podzemních vod, ale třeba i povodním či sesuvům půdy při přívalových deštích. K devastaci půdy přispívá i pěstování technických plodin ve velkém a střídání jen tří plodin apod.

Spolu s plevelem jsou decimování i různé druhy hmyzu – mizí opylovači – včely, čmeláci a motýli. Přicházejí o přirozené prostředí – pole plná plevelů, květnaté louky a zahrady. Že máte zahradu plnou květin? Jenže šlechtěné plnokvěté druhy jsou pro některé druhy hmyzu nepřístupné. A hmyz je potravou pro mnohé druhy ptáků, nemají co jíst, stěhují se a vymírají.

Rozorání mezí, ztenčující se úvratě, likvidace alejí ovocných stromů vedou k tomu, že ptáci, hmyz a plané rostliny jsou bez náhrady vytlačováni ze svých původních stanovišť. Jarní výsevy plodin a úpravy polí smykováním znamenají zničení hnízd s mláďaty nebo vajíčky. Ohromné lány bez orientačních prvků ztěžují ptákům hnízdícím v polích nalezení hnízd.

Co může pomoci?

Je to zdánlivě jednoduché. Stačí začít hospodařit ohleduplně k půdě a životu na ní i v ní. K těm nejjednodušším opatřením patří například zmenšení lánů maximálně na 20 ha. Vysazení biopásů a dalších přírodních prvků alespoň na 10 % zemědělské půdy, které nebudou chemicky ani jinak ošetřovány a budou sloužit jako útočiště pro ptactvo, zvěř, hmyz a plané druhy rostlin. Ideální je pochopitelně přechod z intenzivního na bio hospodaření.

Měl by se vytvářet tlak na zemědělce na zvýšení a zachování kvality půdy tak, aby se jí vrátila schopnost zadržovat vodu. Toho lze docílit vysazením biopásů, alejí, remízků, větrolamů a dalších prvků rozptýlené zeleně.

Tady může výrazně pomoci stát a orgány EU přidělující zemědělské dotace, aby peníze nadále směřovaly pouze subjektům, které budou hospodařit v souladu s opatřeními vedoucími k obnově kvality krajiny. Finance ve výši 58 miliard € (1450 miliard Kč), které každoročně putují do evropského zemědělství, by měly být využívány skutečně moudře.

Na toto téma vznikla Petice „Vraťme život do krajiny“ směřovaná ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi, aby se z titulu své funkce zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi a v celé Evropě.

Petici můžete podepsat zde a alespoň trochu přispět k ozdravení krajiny a návratu života do ní. Chybí necelých 10 tisíc, proto neváhejte a pomozte!

Petice Vraťme život do krajiny

 

12.3.2019 5:30

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist