Oxalis, atraktivní šťavel či čtyřlístek
Šťavel a rostliny rodu šťavel jsou jednoletky, dvouletky i vytrvalé rostliny, které vyrůstají z hlíz, oddenků a cibulí a dorůstají obvyklé výšky 5 až 30 cm. Jejich původní domovinou je Afrika a Jižní Amerika. Pyšní se 15 centimetrů vysokým stonkem, který zdobí jemné trojlístky ve tvaru srdíček.
V dubnu nebo začátkem května vykvétá a jeho keříčky jsou poseté jemnými bílými květy. Množství odrůd znamená také mnoho variací barev a tvarů. Kromě trojlístků najdeme i šťavele zdobené čtyřlístky. Co se barvy listů šťavele týče, nadchne nás zeleno-fialovým až tmavofialovým zbarvením listů. Květy nemusí být jen bílé, ale rostlinku najdete vykvetlou i dorůžova nebo dožluta. Šťavel je známý tím, že na noc zavírá svoje lístky směrem ke stonku.
Některý z druhů oxalisu (šťavel evropský) je vytrvalá bylina s tenkým plíživým oddenkem a mírně zakřiveným načervenalým stonkem, z něhož vyrůstají jemné přízemní trojčetné lístky. Tvary listů připomínají jetel, jsou však o něco větší a jemnější. Oxalis trojhranný je pro změnu rostlina, která vyrůstá z cibulek.
Nejčastěji se vyskytující zástupci oxalisu:
- šťavel evropský (Oxalis stricta)
- šťavel čtyřlistý (Oxalis Deppei nebo Oxalis tetraphylla)
- šťavel trojhranný (Oxalis triangularis)
- šťavel cibulkatý (Oxalis debilis)
- šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
- šťavel kozí noha (Oxalis pes-caprae)
- šťavel růžkatý (Oxalis corniculata)
- šťavel širokolistý (Oxalis latifolia)
- šťavel prérijní (Oxalis dillenii)
Rostliny oxalisu rostou na různých druzích půdy a od plného slunce přes polostín až do úplného stínu. Většinou potřebují k růstu dostatek vláhy, některé druhy se v období sucha ukládají k odpočinku. Mají rády polostín, ale zejména propustnou půdu a pH ideálně kyselé. Květy jsou často vyhledávány opylujícím hmyzem, protože mívají dostatek nektaru. Zalévá se vždy, jakmile zaschne vrchní vrstva substrátu. V zimě se zálivka omezuje na minimum. Během vegetačního období hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě hnojíme 1× za měsíc.
Jak se oxalis pěstuje?
Pokud se rozhodneme pěstovat šťavel jako přenosnou rostlinu, v druhé polovině května ho umístíme do zahrady, na okno, na terasu nebo na balkon. V tomto prostředí ponecháme rostlinu do podzimu. Jakmile se začnou venkovní teploty snižovat, listy šťavelu zežloutnou a zatáhnou se do podzemních hlízek. V tom okamžiku omezíme zálivku, aby se zcela zatáhla, a umístíme květináč s hlízkami do místnosti s teplotou kolem 5 °C. Vůbec nezaléváme.
Oxalis má svěží a příjemně nakyslou chuť. Je známý svými skvělými léčebnými schopnostmi, protože pomáhá při dně, zánětech dásní a bolestech žaludku.
Oxalis se dá velmi dobře vypěstovat doma v květináči, ale i na záhonech, na balkonech a podobně. Snadno se uchytí v zemi jako ozdoba zahradní skalky. Tato rostlina se ale velmi špatně přesazuje, lepší je ji pěstovat od semen nebo množit dělením. Pokud chceme vysadit šťavel trojhranný na záhon, budeme muset hlízy na podzim z půdy vyndat a uložit na chladném a suchém místě.
Zajímavosti o oxalisu:
- Je důležité vědět, že šťavel trojhranný je jedovatý pro lidi i zvířata. Jedovaté jsou všechny části rostliny, nejvyšší koncentrace toxinů je však v cibulkách.
- Šťavel evropský se často stává nepříjemným plevelem. Pokud jej chceme likvidovat, můžeme použít přípravky na bázi kyseliny octové nebo širokospektrální systémový herbicid.
- Šťavel čtyřlistý je nenáročná trvalka z tropických a subtropických oblastí Mexika, která se pěstuje pro okrasu.
- Oxalis si získává oblibu i jako novoroční rostlina.
Zdroj informací: veselebydleni.cz; ceskestavby.cz; obyvat.cz; zahradkaruvrok.cz
