S alternativními způsoby pěstování užitkových rostlin se běžně setkáme v oblasti přírodních zahrad a permakultury. Jistě jste ale slyšeli o tom, že lze zdravou sklizeň vypěstovat i v jiném materiálu, než je zahradní zemina. Takových možností je hned celá řada.
Už jste někdy zkusili vypěstovat například brambory na krabicovém kartonu nebo ve slámě? Stejně dobře to jde také v loňském spadaném listí, ze kterého si na podzim připravte záhon, do kterého na jaře vysaďte sadbu brambor. Použití slámy při pěstování bramborových hlíz není žádnou novinkou, možná jste o tom slyšeli již od svých prarodičů.
Permakulturní zahradníci se vždy snaží zužitkovat každý materiál a hmotu, který vyprodukuje jejich pozemek. Co si počít s posečenou travou? Kromě toho, že tato zelená hmota doplní organickou hmotu do kompostéru, kde si na ní smlsnou mikroorganismy, můžete jí namulčovat i zeleninové záhony. Pro tento účel se ovšem hodí pouze jemně sečená tráva rozložená v tenké vrstvě, jinak by se snadno zapařila a poměrně rychle by zplesnivěla. Pokud tento přírodní materiál namulčujete ve slabé vrstvičce, pozvolna se rozloží a doplní půdu o důležitou organickou hmotu, bez které by rozhodně žádná zahrada nemohla fungovat.
Šikovné vyvýšené záhony
Pokud neustále řešíte problém s malým pozemkem, na kterém se podle všeho pomalu nic nedá vypěstovat, zkuste si pěstební plochu zvětšit pomocí vyvýšených záhonů. V užitkových zahradách se setkáte s různými typy záhonů, ovšem ne všechny zvětšují pěstební plochu.
S nedostatkem místa pomohou spíše takové záhony, jejichž jádro tvoří kámen a větší kusy dřeva, na které je navršená zahradní zemina. Záhon tak někdy dosahuje výšky okolo půl metru, ale lze vytvořit i záhony vysoké přes 1,5 m. Povrch zeminy je ovšem nutné zamulčovat slámou nebo travou, aby nedocházelo ke zbytečnému odpařování vody ani k erozi půdy. Na takovém záhonu můžete hravě pěstovat zeleninu nejen na jeho vrcholu, ale také na stěnách a u paty, kde se obzvláště daří druhům náročným na živiny, protože právě do této části se spolu se zálivkovou vodu splavují. Bude se zde dařit například tykvím, bramborám, okurkám nebo rajčatům. Ve vyšších vrstvách vypěstujete třeba papriky, fazole, saláty, ředkvičky, cibuli nebo česnek.
Tento typ záhonu je skvělou pěstební alternativou nejen pro permakulturní zahrady, ale také pro zahrady městské, na kterých se zahrádkáři potýkají s nedostatkem místa.
Divoké byliny jako náhrada zeleniny
Při procházce přírodou si můžete přinést celou řadu léčivých rostlin, které využijete na výrobu bylinných čajů nebo také přírodní kosmetiky. Už jste jistě také někdy slyšeli o tom, že pomocí některých planých rostlin hravě nahradíte kulturní druhy zeleniny, která během dlouhých let podlehla intenzivnímu šlechtění.
Takto dlouhodobě šlechtěné plodiny ovšem časem mohly ztratit část ze svého původního vitamínového fondu, který ale ještě stále existuje u divoce rostoucích rostlin, které své vyšlechtěné kolegy strčí do kapsy. Obsahují totiž bohatou škálu vitamínů a minerálních látek, takže mají mnohem vyšší výživovou hodnotu.
Zahradní špenát můžete nahradit například všudypřítomnou kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), která roste téměř za každým plotem nebo u cesty, ale stejně tak určitě narazíte na obtížný plevel bršlici kozí nohu (Aegopodium podagraria), která je prakticky nevyhubitelná. S náhradami špenátu z volné přírody ale ještě nekončíme.
Podél cest můžete narazit na tak zvaný planý špenát. Pod tímto názvem se skrývá merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus). Zahradní salát nahradíte například prvosenkami jarními (Primula veris) nebo mladými listy smetanky lékařské (Taraxacum officinale).
V posledních letech se zvláštní oblibě těší také česnek medvědí (Allium ursinum), který představuje vytrvalou alternativu konzumního česneku.
Foto: Lucie Peukertová
