U semen, která hodláme vysévat, je třeba zajistit hlavně dobrou klíčivost. Nakupujeme je proto v odborných semenářských obchodech anebo zahradnických centrech, kde nám nabídnou kromě osvědčených odrůd i odrůdy nově vyšlechtěné. Spolehlivější jsou takzvaná pěstitelská balení se zajištěnou klíčivostí a pevně stanoveným datem trvanlivosti. Semínka některých druhů ztrácejí schopnost klíčit již po dvou letech, proto je lepší investovat každý rok do nákupu nových.
Pro jistotu můžete provést test klíčivosti. Vysejte cca 25 semen na vlhkou buničinu a sledujte, zda vzejdou. Pokud jich vzejde méně než polovina, raději kupte nový sáček.
Tip MagazinZahrada.cz: Pokud si chcete ulehčit práci, vyzkoušejte výsevní disky. Vhodné jsou zejména pro výsev bylinek a jejich pěstování přímo na parapetu v kuchyni nebo na balkoně, kdy je nebudete muset přesazovat. Připravená směs má optimální počet semen a předurčenou vzdálenost mezi semínky, rostliny tak není potřeba následně jednotit či protrhávat.
V únoru je ten správný čas
To záleží na jednotlivých druzích. Vždy se řiďte doporučením na sáčku. Zasejete-li příliš brzy, přerostlé sazenice se hůře ujímají a vaše námaha by tak mohla přijít úplně vniveč.
Většina zeleniny se předpěstovává v únoru a březnu. Například celer, celer řapíkatý, lilek, ale také rané zelí, kapustu, kedlubny či květák vysejeme v únoru. Na konci února pak začínáme s předpěstováním náročných paprik. V březnu si do truhlíků a mini skleníků vysejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolici, košťáloviny a bylinky.
Saláty můžeme začít předpěstovávat v únoru, další várku založíme v březnu, v dubnu pak můžeme vysévat už do volné půdy a tak dále – zajistíme si jeho tak pravidelnou dodávku do domácích salátů po celé vegetační období.
Do čeho vysévat?
Použít můžete i obyčejný zahradnický substrát, ale vhodnější se ukazují jiffy, Agroperlit, lisované kokosové vlákno, skelná vata nebo speciální substráty, určené právě pro předpěstování. Obyčejný zahradnický substrát totiž ve srovnání s uvedenými „speciály“ obsahuje menší procento humusu.
Nevíte, co jsou jiffy? Jsou to zakořeňovače vyrobené ze slisované rašeliny, čedičového nebo jiného vlákna. Využívají je hlavně velkopěstitelé, ale již se dají koupit i v běžných zahradnictvích za cenu cca 2 Kč za kus. Před použitím tablety namočíte na 5 minut do vody, pak je umístíte do nádoby či kelímku, a až pod vlivem koupele nabobtnají, umístíte do nich semínka. Jen nezapomeňte, až budete mladou rostlinku dávat do volné půdy, naříznou síťku, aby rostlinka měla možnost zakořenit.
Nabobtnat také dáte kokosové vlákno nebo skelnou vatu (rockwool). Ostatní substráty je třeba dezinfikovat teplem. Nejlépe tak, že je umístíte do trouby předehřáté na cca 100 °C a necháte asi deset minut „propéct“. Zničíte tak choroboplodné zárodky, hniloby a plísně, které by mohly mladé rostlinky napadnout a zahubit.
V čem předpěstovávat?
Použít můžete zakoupené kelímky k tomu určené – plastové nebo takové, co je zasadíte i s rostlinkou, a ty se pak v půdě rozloží. Použít můžete truhlíky nebo obyčejné kelímky od jogurtů, těm ale nezapomeňte udělat dírku pro odvod přebytečné vody.
Zajímavou možností jsou miniskleníky, které poskytnou ideální podmínky pro klíčení a růst mladých rostlinek. Ať se rozhodněte pro jakoukoliv alternativu, rostlinky umístíte na slunné teplé místo, nejlépe na parapet. Udržujte je ve vlhku, nejlépe pravidelným rosením. Do záhonu je přesazujte v květnu po zmrzlých, v době, kdy mají vyvinuté dva pravé lístky. To už je rostlinka dostatečně silná, aby zvládla změnu prostředí a podmínek svého růstu.
Předpěstujte si letničky do pestrých záhonů
Kromě zeleniny můžete předpěstovat i letničky, aby se vaše záhony dříve rozzářily veselými barvami. Pro jejich výsev platí stejné zásady jako při předpěstování zeleniny. Dodržujte také nároky konkrétních druhů na teplotu. Jakmile dosáhnou sazeničky takové velikosti, že je budete schopni udržet a pikýrovat, přesaďte je do dalších truhlíků v rozestupech od 3 do 5 cm.
Foto: shutterstock.com
