Většina narcisů pochází původně z jižní Evropy. těchto květin je však mnoho druhů – mezi ty nejznámější patří například jednokvěté, trubkovité narcisy na dlouhém stvolu, velko i malo-korunní narcisy, plnokvěté druhy s množstvím květů na stvolu, hybridní druhy narcisů atd. Daleko větší skupinu tvoří odrůdy cibulovitých narcisů, těch je přes 10 000. Všechny však spojuje nádherné tvarování okvětních lístků a překrásné barevné kombinace celých květů. Běžné druhy narcisů dorůstají přibližně do výšky kolem 60 cm a klíčí z podzemní cibule.
Legendy a mýty
Své jméno dostaly narcisy díky své omamné vůni – \“narcissus\“ je totiž v překladu něco jako narkotikum či omamná bylina. Východní kultury narcis považují za symbol lásky a oddanosti – na jejich krásu byla dokonce složena i veršovaná óda v arabštině. Západní kultury spojují narcisy se sebeláskou a marnivostí.
V antické mytologii je dokonce zmiňován příběh o sličném mladíkovi jménem Narkiss, kterého pohltila vodní hladina v níž se neustále vzhlížel a kochal se svou tváří. Nedbal ani toho, že se do něj zamilovala slabá lesní nymfa, která se utrápila z neopětovaných citů. To však rozčílilo bohyni lásky, Afrodité a ta pak chlapcovo tělo proměnila na květ, rostoucí u břehů vod a klonící svůj květ ke hladině v zoufalé touze zahlédnout krásu, jenž se Narkissovi stala osudnou. Paradoxní je, že romantikou opředené narcisy (obzvláště bílé a žluté druhy, kvetoucí hned na začátku jara) jsou symboly smrti a zmrtvýchvstání.
Narcis jako léčivá bylina?
Narciskám se zjevně nedostává takového obdivu oproti jiným jarním květinkám, jako léčivou bylinku ji však kořenářky a felčaři využívali již od pradávna. A to i přes její vysoký obsah jedovatých alkaloidů, jež způsobují silné zvracení a lehkou otravu trávicího traktu. Dobrou pověst však narcisům zachránila moderní medicína. Zjistilo se totiž, že obsahují látku galanthamin, která pomáhá v boji proti demenci. Na to konto se rozběhly i výzkumy a testy, které dost možná galanthamin označí jako účinný jako prostředek proti Alzheimerově nemoci.
Pěstování Narcisů v okrasné zahradě
Po jarním odkvětu narcisů vyberte cibulky z půdy ve chvíli, kdy jim začnou rašit drobné kořínky. Cibulky uložte na suché a teplé místo aby dozrály. Po tomto období hybernace a vegetačního klidu je můžete zasadit do půdy (nejvhodnější období je zhruba v konec srpna). Narcisy pro své zakořenění totiž vyžadují vysoké teploty a dlouhodobé vyhlídky na slunné počasí. Právě slunná místa těmto rostlinkám velmi vyhovují – na stinná zákoutí reagují nevelkým a deformovaným kvetením. Dva týdny před samotnou výsadbou cibulek udělejte do záhonu 25 cm hluboké jamky do nichž nasypte vyzrálý kompost či startovací hnojivo. Cibulky, očištěné o svrchního pláště pak vysazujte zhruba 15 – 20 cm od sebe, zasypte substrátem a mírně přitlačte. Následně cibulím dopřejte vydatnou zálivku.
Domácí pěstování narcisů
Pro pokojové pěstování vybírejte raději větší cibule s dostatkem zásobních živin. Cibulky zasadíme do dekorativní nádoby, truhlíku, či květináče s písčitou půdou. Výrazně větší cibule usaďte do květináčů po jedné, menší po třech až pěti. Když se objeví poupata, umisťují se do dobře osvětlené místnosti. Současně pak podle potřeb daného druhu, vyberte pro rostlinku vhodné místo v bytě či domě a dopřávejte cibulím přiměřenou teplotu vzduchu, bez velkých výkyvů a stále vlhkou půdu.
Choroby a škůdci napadající Narcisy
Možné příznaky chorob a defektů od škůdců je dobré pozorovat a kontrolovat, abyste mohli včasným zásahem rostlině pomoci. Při sázení, přesazování a rozmnožování je proto třeba prohlédnout cibule a hlízy. Mezi známé nepřátele krásných Narcisů patří například:
Cibulový červ nebo také cibulové háďátko – Rostlina roste slabě a deformovaně, vnitřek cibule je tmavý a následně květina umírá. Pokud chcete řádění cibulových červů zabránit, nezapomínejte na odplevelení okolí narcisu a minimálně po tři roky nevysazujte nové cibule tam, kde byly předešlé narcisy napadeny.
Cibulová plíseň – Hlízy začínají hnít a objevují se na nich tmavé skvrny a listy rostliny pokryje šedá, houbovitá plíseň. Této nemoci předejdete, namočíte-li cibule do fungicidového roztoku určeného k ochraně obilnin a okrasných rostlin. Následně je nechte vyschnout. Tuto \“preventivní koupel\“ aplikujte u zdravých cibulí – nakažené rostliny už zachránit nelze.
Cibulovka Narcisová – Tento škůdce klade larvy přímo do útrob cibule, která je na omak měkká. Pokud zaznamenáte zažloutlé listy, zalijte rostlinu insekticidním přípravkem. Pokud se listy zatáhnou, přihrňte cibule půdou. Měkké cibule již nevysazujte a při koupi sazenic si zkontrolujte kvalitu a zdraví cibuloviny. V případě, že vám cibule vůbec nekvetou, může být příčinou jejich příliš malá velikost, nadměrná teplota, nedostatek světla, ale i příliš vyschlý substrát.
Text: Lucie Sýkorová
