Všechny rozličné druhy mas vám budou zaručeně víc chutnat, pakliže budou pocházet z vaší privátní udírny. Ta by rozhodně neměla chybět na žádné zahradě, kterou opečovává správný gurmán. Domácí udírnu lze spojit s krbem, ale i postavit samostatně. Zvolíte-li však nevhodné prostory, můžete si tím narušit celý ráz zahrady. Před stavbou si proto dobře rozmyslete, kam novou udírnu umístíte.
Co by měla splňovat udírna „par excellence“
Tak tedy, správná udírna by rozhodně měla mít víc než dobré izolační vlastnosti, díky nimž nebude docházet k tepelným ztrátám a zajištěna bude i správná cirkulace plynů při uzení. Pro vnitřní izolaci se hodí porézní pěnosilikátové desky, které nejenže zabrání úniku tepla, ale navíc zajistí, že dvířka udírny zůstanou vždy chladná. Na vnitřní stranu kouřovodu je pak vhodné, použijete-li šamotové cihly. Tím předcházíte riziku popálení, budete-li chtít udírnu otevřít.
Máte-li udírnu propojenou společně s krbem, pak se vám jako velmi praktická věc osvědčí, vybudujete-li vlastní topeniště, jež bude oddělené od toho krbového. Co se týká velikosti a rozměrů obecně, pak v případě samotného topeniště udírny, záleží tyto parametry pouze a jedině na vás. Subjektivně zvolte mezi menším topeništěm, jež vám ušetří náklady, nebo větším, které skýtá zase tu výhodu, že nemusíte tak často přikládat. Dobré je pamatovat na to, že k venkovnímu posezení budete dozajista potřebovat, kromě venkovního krbu, také dostatek místa k posezení a neméně pak prostor pro přípravu lahodných pokrmů.
Jak na to
Příprava
Stavbu zahájíme výběrem místa: udírna nemá překážet běžnému provozu zahrady. Před samotnou stavbou je dobré mít v ruce základní stavební nákresy, které nemusí být nikterak složité, konec konců, nestavíme mrakodrap. Zahradní udírna by měla být postavena samostatně, jako exteriérový solitér. Je praktické stavět udírnu ve stráni, protože potřebujeme vytvořit alespoň malý spád pro kouřovod spojující ohniště s udicí komorou.
Při samotném plánování je dobré brát při výměře velikosti vnitřních rozměrů v potaz také sílu stavebního materiálu, z něhož plánujeme stavět ohniště a kouřový kanál. Dále musíme přičíst sílu obvodových zdí. Pokud je budeme stavět z kamenů, počítejme raději se sílou zdi na několika místech, kam položíme větší kameny, více než 30 cm. Podle šířky zdi obestavby také umístíme, případně posuneme dopředu dvířka spalovací komory-ohniště, čímž se prostor ohniště prodlouží.
Základy
Při stavbě je dobré a zároveň i výhodné použít jako základní materiál a zároveň vzhledový prvek, místní materiály. Pro spodní část naší udírny, v níž bude instalováno ohniště společně s kouřovodem, vybudujeme z hrubě opracovaných kamenů. Přikládací dvířka mohou být řešena vestavěním kolmo na odvodný kouřový kanálek.
Pakliže chceme, aby bylo ohniště postaveno v poměru ke spodní části udírny níže a aby bylo možno kouřovod vést šikmo vzhůru, můžeme využít mírného svažování terénu (pochopitelně v případě, pokud nám to povrchová členitost naší zahrady dovoluje). Udírna také musí být bezpodmínečně situována tak, aby spaliny mohly volně stoupat vzhůru a kouř tak neobtěžoval nás, ani naše sousedy. Zároveň není při stavbě nutno zapouštět celý kouřový kanál do země. Stačí jej volně položit a obezdít.
Udící prostor
Pro výrobu vnitřního prostoru udírny klasických rozměrů je vhodné zvolit jako dominantní materiál plech. V případě, že však dáváte přednost cihlovému zpracování, pak ani to rozhodně není překážkou. Rozměry vnitřní konstrukce a její architektonické řešení je vhodné prokonzultovat vždy s odborníkem.
Tím se také vyhneme tomu, že se nám celá stavba do roka rozklíží, například z důvodu drobných, okem nezaznamenatelných, změn v terénu. Komín je nutno klasicky oplechovat a opatřit nahoře stříškou, aby do něj nepršelo. Nezapomeňte v místě spojení obou částí komínku vytvořit okapové zařízení, aby kondenzát z komína, stékající po jeho stěnách, nekapal na právě se udící maso.
Střecha
Pokud dbáte i na vnější vzhled udírny a nechcete, aby vypadala jako latrína, pak vězte, že na první pohled upoutá například výrazně asymetricky řešená střecha, vedená například šikmo, přes celou vrchní plochu udírny. Takovéto střešní řešení má také své výhody. Tak třeba používané dřevo je díky ní trvale uschováno před nepřízní počasí, neboť místo na jeho uskladnění je právě pod prodlouženou částí střechy, a také zabrání zvýšené vlhkosti způsobené sněhem v zimním období.
Teploměr
Velmi důležitou součástí udírny je v neposlední řadě teploměr. Ideální je bimetalický typ teploměru s rozsahem 0 až 150–200 °C s dlouhou stopkou (20, nejlépe však 50 cm). Vyhneme se raději teploměrům s plastovými čidly, která se v horkém vzduchu mohou roztavit.
Moderní zahrady si žádají také moderní řešení udíren. V tomto případě se přímo nabízí mobilní verze. Pokud patříte k těm, kdož razí myšlenku mobility za každou cenu, nebo se vám jen příliš nechce do stavby udírny investovat drahocenný čas a potřebné finance, můžete si koupit již hotový „udírenský domeček“. Hotovou ministavbu umístíte na vybrané místo na zahradě a po douzení výborného masa či klobás ho opět sklidíte. Prodávají se v několika provedeních a jejich cena se pohybuje okolo deseti tisíc korun.
Patříte-li tedy k milovníkům dobrého jídla a zároveň sledujete trendy v oblasti zahradních technologií a doplňků, je domácí udírna, ať už klasická či mobilní, tím pravým pro vás a vaše přátele.
Text: Lucie Sýkorová
