Řez v sezoně
Na radikální zmlazení růží je opravdu ještě hodně brzy, k tomu dochází na jaře, kdy už nehrozí pokles teplot pod bod mrazu. V současné době lze odstranit odkvetlé květy u druhů, které ještě kvetou, a u popínavých růží můžete zkrátit bujné výhony, u kterých hrozí zlomení.
Jak už bylo zmíněno, hlavní doba řezu připadá na jaro, zde je ovšem nutné připomenout, že se jeho technika liší v závislosti na skupině růží. Jinak totiž řežeme růže stromkové, miniaturní, čajohybridy, keřové i popínavé.
Všeobecně ovšem platí, že se nejdříve odstraňují výhony mechanicky poškozené, namrzlé nebo napadené chorobami a škůdci. Vždy řežeme na pupen jdoucí z korunky ven, tím totiž dosáhneme koruny otevřené a přístupné pro vzduch a světlo, což je důležité pro udržení dobrého zdravotního stavu.
Kontrola zdravotního stavu je u růží nutná
Jak už to tak bývá, každá krása bohužel bývá vykoupená nějakým tím negativem. Růže bývají často napadány chorobami a škůdci a je proto nutné je pravidelně vizuálně kontrolovat a včas zasáhnout. Při péči o růže se zřejmě nevyhnete použití syntetických prostředků určených pro péči o růže. Je ovšem třeba dobře identifikovat problém a jaké choroby a škůdci růže nejčastěji poškozují?
Nejčastější škůdci a choroby růží
Mšice – jeden z nejčastějších hmyzích škůdců, kteří si velice dobře rozumí s mravenci. Ti si mšice mnohdy cíleně pěstují, protože od nich získávají sladkou medovici, kterou mšice produkují. Mšice napadají listy i poupata. Patří do skupiny savého hmyzu a při jejich zvýšeném výskytu může dojít i k deformaci mladých výhonů růží. Ideální přírodní ochranou je násada slunéčka sedmitečného. Někdy je ovšem už třeba sáhnout po klasickém postřiku proti savému hmyzu.
Černá skvrnitost – jedna z běžných houbových chorob, která se vyznačuje tvorbou černých skvrn na listech. Růže napadá hlavně při dlouhodobě zvýšené vlhkosti vzduchu. Pomohou hlavně speciální postřiky proti houbovým chorobám.
Padlí – šedavé povlaky této houbové choroby se vyskytují na listech i poupatech. V případě padlí je důležitá hlavně prevence, růže bychom neměli zalévat na list. Při výskytu padlí provedeme postřik proti houbovým chorobám.
Rez růžová – poměrně závažná houbová choroba, která může růže silně oslabit. Poznáme ji podle výčnělků a rezavých kupek na listech. Účinné jsou hlavně postřiky s působností na rez. Napadené větve je nutné pálit, nikoli kompostovat.
Když je problém s hnojením
Růže hnojíme speciálními hnojivy určenými přímo pro tuto skupinu okrasných dřevin. Aplikace většinou provádíme dvě během sezony. Pro správné fungování rostlin je ale důležité také pH půdy, které se může během let vlivem vnějších činitelů změnit. Ideální hodnota se pohybuje v rozmezí 5,5 až 6,5. Pokud je ale půda kyselejší, dochází ke zhoršenému uvolňování fosforu v půdě. Růže nejsou schopny z této půdy fosfor přijmout, proto je třeba půdu povápnit.
Problém ale nastane i ve chvíli, kdy je půda příliš zásaditá. V tomto případě totiž dochází ke změnám sloučenin železa, které se mění ve formu nepřijatelnou pro rostliny.
