Pěstování zeleniny v první, druhé a třetí trati

Z pěstitelského hlediska je zelenina považována ze všech druhů plodin za nejnáročnější. Půda pro pěstování zeleniny by měla mít dobré fyzikální vlastnosti a neměla by být jílovitá, ovšem i taková se dá upravit. Zelenina je rovněž vysoce náročná na ochranu proti škůdcům a nemocem. Nedílnou součástí pěstování zeleniny je také odpovídající zavlažování a dodávání živin. A právě podle nároků na obsah živin v půdě dělíme zeleninu na pěstovanou v první, druhé a třetí trati.

V praxi dělíme zeleninu podle nároků na živiny na druhy náročné, méně náročné a nenáročné. Proto je pěstujeme v různých tratích. Tratěmi nazýváme skupiny či díly, do kterých rozdělujeme zeleninu podle nároků na výživu.

Zelenina 1. trati

Tato skupina zahrnuje ty druhy zeleniny, které snesou či přímo vyžadují hnojení organickými hnojivy. Mezi organická hnojiva řadíme kompost, zelené hnojení a statková hnojiva. Využíváme vysoké dávky hnojiv, a to od 3 kg do 10 kg/m2. Po hnojení organickým hnojivem tuto skupinu zeleniny ještě přihnojujeme průmyslovými hnojivy. Obvykle po celé vegetační období je tato zelenina náročná na vláhu. Na počátku vegetace vyžaduje kypření a pletí, ale vzhledem k tomu, že většina má velké listy, není nutné pozdější pletí, neboť růst plevele je potlačován právě krytím půdy velkými listy.

Příklady: kedlubny, květák, brokolice, kapusta, tykve, patisony, hlávkové zelí, kadeřavá a růžičková kapusta, čínské zelí, baklažány, okurky, rajčata, lilek, rané brambory, paprika, patizony, cukrová kukuřice, celer.

Zelenina 2. trati

Do 2. trati je řazena zelenina, která má vysoké nároky na obsah humusu v půdě, avšak přímé hnojení organickými hnojivy nesnáší. Pěstujeme ji druhý rok po hnojení organickými hnojivy. Většina druhů zeleniny druhé trati je náročná na zavlažování, a to hlavně v první půlce vegetace. Tato skupina zahrnuje převážně málo olistěné druhy zeleniny. Živiny v půdě doplňujeme dávkami průmyslových hnojiv. Důležité je časté pletí, včasné jednocení a také kypření půdy.

Příklady: mrkev, petržel, ředkev, červená řepa, ředkvičky, mangold, pastiňák, černý kořen, pór, pažitka, česnek, cibule, šalotka.

Zelenina 3. trati

Druhy, které nesnášejí přímé hnojení statkovými hnojivy anebo nemají v oblibě vysoký obsah dusíku v půdě, pěstujeme dva roky po přímém hnojení. Tam, kde jsou zeleninové půdy dobré, můžeme zařadit do třetí trati i cibuloviny.

Příklady: fazole, hrách, bob, špenát, salát.

Jak je to s vytrvalými druhy zeleniny

Vytrvalá zelenina jako například chřest, křen, reveň, topinambur, aromatické a léčivé rostliny jako například majoránka a kopr je zařazována spíše do samostatné trati. I když tyto druhy zeleniny mohou být pěstovány po několik let na stejném stanovišti, je výhodnější je po určité době vystřídat. Nejdéle na stejném místě můžeme ponechat chřest.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com

4.5.2018 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist