Víte, co je krechtování? Uskladnění brambor podle našich předků

Od dob Kolumbových se staly brambory jednou z nejdostupnějších a nejoblíbenějších plodin. Krom toho, že se dají pěstovat i v drsnějších podmínkách, jsou výživné, zdravé a dají se dlouhodobě uskladnit. Dříve rozšířené krechtování se dnes prakticky nepoužívá, nicméně pro někoho může být východiskem.

Ať už jste si vypěstovali vlastní brambory anebo se rozhodli pro zakoupení většího množství brambor na uskladnění, vždy je před uskladněním zkontrolujte. Poškozené nebo nahnilé kusy vyhoďte.

Při nákupu dávejte přednost ručně vybíraným před strojově, protože nejsou potlučené a nepodléhají proto tak rychle hnilobě. Na takové ale narazíte málokdy, výjimečně u malých venkovských pěstitelů. Důležité je uskladnění, jinak vám do jara zbude jen pytel vyžilých, naklíčených scvrklých hlíz, které jsou dobré akorát na vyhození.

Pro skladování je důležitá vyšší vlhkost vzduchu ve sklepě a teplota kolem 6 °C. Pokud teplota klesne pod 4 °C, brambory zesládnou a můžete je vyhodit. Uchováváme ve tmě.

Jak brambory rozhodně neskladovat:

  • syrové neskladujte v ledničce
  • po sklizni neomývejte silným proudem vody, způsobuje to drobné oděrky
    neskladujte v příliš vlhkých prostorách
  • v panelákových bytech je prakticky nelze uschovat dlouhodobě, nevydrží ani v panelákových sklepech, protože jsou příliš suché a obvykle vytápěné

Jak babičky krechtovaly

I když se dříve metoda krechtování využívala velmi často, v současnosti upadá v zapomnění, a to je škoda, neboť není nikterak náročná. Dnes ji využívají někteří ekologičtí pěstitelé. Pokud nemáte vhodný sklep, můžete to vyzkoušet. Pozor ale na jaře. Vzrůstající teploty mohou zbylou úrodu poškodit.

Krecht je vlastně svislá polní jáma zčásti nebo zcela zasypaná svrchu slámou a zeminou opatřená větracím světlíkem (truhlíkem). Slámu je třeba nastlat i na dno. Právě vrstvy slámy a zeminy měly za úkol chránit brambory před mrazem. Světlík sloužil k větrání.

Hórreo – miniaturní stavby z dob Galů

Stavby ze dřeva nebo kamene zvané Hórreo se dříve používaly pro skladování obilí a brambor. Byly to miniaturní stavby ve tvaru domku umístěného na vysokých pilířích, aby i ze spodní strany proudil vzduch v dostatečném množství. Ventilace dále probíhala díky otvorům v bočních stranách konstrukce.

Podobné typy staveb je dnes možné najít ještě v jižní Anglii. Prvně s jejich konstrukcí přišli staří Galové, Asturiané (Španělé) a na severu žijící Portugalci. U nás tato metoda není vzhledem k mrazivým zimám použitelná.

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com

13.9.2016 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist