Co dělat s posečenou trávou

Trávník jednoznačně patří mezi plošně nejrozlehlejší vegetační prvky nejen na rodinných zahradách, ale také v zeleni veřejného sektoru. Většina posečené trávy v případě zahrad městských ovšem končí ve sběrných dvorech. Tento přírodní materiál lze zpracovat různými způsoby, takže nemusí skončit na skládce jako odpad. Vyrobíte z něj skvělé hnojivo nebo poslouží jako lehký mulč.
i-z-okrasneho-travniku-je-pri-seci-posecene-travy-opravdu-hodne-1100x618.jpg Zdroj: Lucie Peukertová

Je zajímavé, že některé materiály ze zahrady považujeme za odpad, ačkoli i s nimi lze dále pracovat. Tento případ se týká nejen posečené trávy ale také listí a posklizňových zbytků. V minulosti se nic z toho nevyváželo do sběrných dvorů ani na skládku, vše ještě na zahradě v určité podobě posloužilo. Pokud se i vy snažíte o bezodpadové hospodaření, pak vás jistě potěší, že díky zpracování těchto organických materiálů se můžete stát naprosto samostatnými, co se hnojiv týče.

Tráva jako dobrý základ pro kompostovací záhon

Množství posečené trávy může být zvláště v některých měsících opravdu velké. Ani do kompostéru by tráva neměla přijít ve velké vrstvě, je třeba ji prostřídat i s jinými hmotami, jako třeba se zeminou. Pokud je jaro bohaté na dešťové srážky, pak počítejte s největším „přísunem“ posečené trávy v dubnu a květnu, kdy zelený pažit roste doslova pod rukama. Co tedy s takovým množstvím dělat?

Ideálním způsobem je založení kompostovacího záhonu

. Tato metoda je praktická z mnoha důvodů. V první řadě se smysluplně zbavíte posečené trávy, která se v kombinaci se zeminou snadno rozloží. Navíc se tyto rozkládající se látky postarají o skvělý přísun živin pro pěstovanou zeleninu, kterou záhon osázíte.

Jak tedy záhon založíme? S jeho založením můžete samozřejmě začít klidně už na podzim a na jaře budete pokračovat v jeho rozšíření nebo navýšení. Základ by měla tvořit vrstva zeminy uložená na půdní povrch, který je dobře propustný pro vodu. Na ni pak uložíme jemně posečenou trávu, kterou opět prosypeme zeminou, rozklad organické hmoty je pak mnohem efektivnější, než když vrstvíme pouze samotnou trávu, kdy dochází k hnilobným procesům. V tomto vršení, kdy střídáme trávu se zeminou a tyto vrstvy se snažíme i promísit, pokračujeme do té doby, než dosáhneme požadované výšky záhonu. Mocnost jednotlivých vrstev by neměla být větší než 15 cm. Počítejte s určitým úbytkem hmoty, tráva se poměrně rychle rozkládá. Pokud jste se založením záhonu začali již na podzim, může být na jaře výška třeba i poloviční.

Dokončení záhonu

Povrch kompostovacího záhonu ideálně namulčujte opět slabší vrstvou jemně posečené trávy, která tak sníží výpar vody. K mulčování nepoužívejte seno, to totiž obsahuje poměrně bohatou zásobu semen, která by ve výsadbě začala postupně klíčit. Během května pak do záhonu vysaďte na živiny náročnou zeleninu, ideální budou brambory, tykve, rajčata, okurky nebo řepa.

Travní mulč

Mulčování posečenou trávou mají v oblibě především permakulturní zahradníci, kteří se snaží vše na zahradě využít co nejefektivněji a slovo odpad, co se týče přírodních materiálů, prostě neznají.

Tráva se tak nabízí k dalšímu využití. Ne vždy je možné ji beze zbytku kompostovat, tak s ní zamulčujte třeba zeleninové záhony. Mulč by měl být v tomto případě opravdu slabý, ideálně v mocnosti okolo pěti centimetrů. V silnější vrstvě by docházelo k přehřívání a zapaření, přičemž by se nastartovaly hnilobné procesy.

Pokud naopak trávu na povrch záhonu uložíme v tenké vrstvě, bude se hmota rozkládat, takže můžete mulč při každé seči obnovovat. Tráva funguje jako spolehlivý mulč, který omezí výpar vody, přehřívání půdního povrchu i vzcházení plevelů. Navíc postupným rozkladem dodá do půdy potřebnou organickou hmotu, která představuje bohatou hostinu pro půdní mikroorganismy i drobné živočichy.

Co určitě nedělejte

Pro mulčování i založení kompostovacího záhonu se hodí spíše jemně posečená tráva. Přerostlá tráva má tu nevýhodu, že jsou její listy i stébla poměrně tuhé, takže se hůře rozkládají. Nenechte se zmást jistou podobností slámy a sena. Ačkoli je sláma vhodným mulčem pro zeleninové záhony, seno obsahuje semena plevelů, kterými byste si zbytečně zaplevelili zahradu.

26.3.2019 5:30| autor: Lucie Peukertová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist