Nenáročné krásky do suchého stínu

V sortimentu rostlin určených do stínu převažují spíše druhy, kterým vyhovuje svěží až vlhká půda, ale ve stínu velmi často panují i zcela odlišné podmínky, které nespočívají pouze v nedostatku světla.

Každý stín může být trochu jiný. Záleží na tom, zda je pod opadavým listnatým porostem nebo pod stálezelenými jehličnany. V obou případech mohou rostliny velmi často bojovat se silnou kořenovou konkurencí. Půda je v blízkosti silně prokořeněná a většinu vláhy spotřebují samotné dřeviny.

Mnohdy je na místě zvážit, jestli není lepší plánovanou výsadbu trvalek raději posunout na porostní okraj, kde panují již mnohem lepší podmínky.

Při výsadbě trvalek ale můžete narazit i na další problém, který se může projevit až za nějakou dobu. Často se totiž přehlíží fakt, že je půda pod dřevinami poměrně kyselá. Horší je to v případě jehličnanů, jejichž jehlice se navíc rozkládají poměrně pomalu a půda je tak chudá na humus. Trvalkám se bude tedy mnohem více dařit v podrostu opadavých listnáčů, v jejichž blízkosti je půda obohacená organickými látkami, listy většiny druhů až na některé výjimky se rozkládají rychleji a obsahují i pro trvalky důležité živiny.

Není stín jako stín

Jak už bylo naznačeno, stín pod opadavými listnáči a pod stálezelenými jehličnany má zcela odlišnou podstatu, takže se výběr trvalek může v obou případech diametrálně lišit. Jehličnany vytváří tmavý a hlavně stabilní stín, koruny navíc vytváří srážkový stín, který situaci značně komplikuje. Právě z tohoto důvodu je dobré zvážit instalaci kapkové závlahy, která vláhové podmínky značně zlepší.

Mnohem lepší podmínky pro výsadbu umožňují porosty opadavých listnatých dřevin, pod nimiž je stín mnohem světlejší a konečně není ani stabilní. První jarní trvalky a jarní cibuloviny dokáží efektivně využít jarní sluneční paprsky, které zmizí s tvorbou prvních listů.

Jak si můžete pomoci

Ne vždy se suchý stín dá bez jakýchkoliv úprav využít pro výsadbu trvalek. Někdy je potřeba do stávajících podmínek zasáhnout a rostlinám přilepšit. Pokud je půda opravdu silně prokořeněná a nově vysazené trvalky by neměly v konkurenci o vodu a živiny šanci, máte možnost na stávající půdní povrch očištěný od vrstvy listí nebo jehličí navrstvit asi dvacet centimetrů silnou vrstvu lehkého, pro vodu a vzduch dobře propustného substrátu. Většinou se jedná o směs zahradnického substrátu, listovky a štěrku. Tato vrstva trvalkám výrazně usnadní prokořenění a sníží tak riziko kořenové konkurence alespoň po výsadbě trvalek.

Z čeho můžete vybírat

Sortiment trvalek do suchého stínu není ve srovnání s jinými typy stanovišť příliš bohatý. Mezi nejméně náročné trvalky patří žlutě kvetoucí mochničky, mochnička trojčetná (Waldsteinia ternata) a mochnička kuklíkovitá (W. geoides). Oba druhy jsou velice plastické a poradí si nejen se stínem, ale i se slunným a vysýchavým stanovištěm. Zatímco mochnička trojčetná se rozrůstá podzemními výběžky a i za poměrně krátkou dobu vytvoří spolehlivou náhradu trávníku, mochnička kuklíkovitá roste trsnatě a je pro mnohem lépe kontrolovatelná i ve výsadbách, kde by byla expanzivita předchozího druhu na škodu.

Mezi další poměrně plastické a dobře přizpůsobitelné druhy určitě patří také škornice (Epimedium), mezi kterými objevíte druhy trsnaté i výběžkaté.

Můžete ještě vyzkoušet…

• Bergenia cordifolia – bergénie srdčitolistá
• Cyclamen – zahradní bramboříky
• Epimedium grandiflorum – škornice velkokvětá
• Epimedium rubrum – škornice červená
• Helleborus argutifolius – čemeřice korsická
• Lathyrus vernus – hrachor jarní
• Pulmonaria mollis – plicník měkký
• Vinca minor – barvínek menší

Foto: Lucie Peukertová