Poklad každé zahrady – zdravá půda

Ať vlastníte okrasnou nebo užitkovou zahradu, vždy je váš úspěch závislý na kvalitě půdy na pozemku. Mnohdy si tento poklad sami kontaminujeme nesprávně používanými chemickými postřiky a hnojivy, které půdu zasolují, likvidují v ní půdní život a navíc i ničí její přirozenou strukturu. Pokud se chcete o půdu na své zahradě starat smysluplně a dočkat se tak zdravé sklizně, nechte se inspirovat postupy našich předků, pro které byla přírodní péče o půdu zcela samozřejmá.

Všeho moc škodí, a to platí i při péči o zahradní půdu. Pokud o ni pečujeme šetrně a nepřesycujeme ji syntetickými hnojivy, je do jisté míry schopná autoregulace. Půdní mikroorganismy rozkládají organickou hmotu, která zde zůstává po každé sklizni nebo kterou sem naopak dodáme v podobě stájových hnojiv. Těmito rozkladnými procesy se uvolňují do půdy živiny přijatelné pro rostliny. Půda je tak kyprá a drobtovitá. Dobře propouští vzduch i vodu a zbytečně se nehutní.

Pokud ovšem tuto přirozenou rovnováhu narušíme nevhodným hospodařením, nestřídáme plodiny a živiny dodáváme pouze syntetickými hnojivy, celý systém se časem zcela zhroutí. Půda se zasolí, přebytečné nespotřebované živiny se splaví do podzemní vody, půda bude těžká a slévavá, takže se z ní během sucha stane popraskaná krusta nepropustná pro vodu ani vzduch.

Také rozkladné procesy v takové půdě stagnují, protože mikroorganismy ani běžná půdní fauna nemají žádný důvod tu být kvůli nedostatku organické hmoty, která by jim poskytla dostatek potravy.

Pokud vás tento způsob hospodaření o půdu nebaví a raději se vrátíte k dlouhodobě udržitelnému způsobu péče o půdu, možná vás překvapí, jak jednoduché to je.

Efektivita na prvním místě

Péče o zahradu může v některých případech spíše připomínat bojové tažení, protože v bojovém arzenálu nesmí chybět důležité chemické zbraně, které ale s efektivní péčí o zahradu nemají nic společného. Čím ale začít?

V první řadě se snažte myslet tak, abyste již při samotném výsevu nebo výsadbě plodin zbytečně nezatěžovali půdu. Poměrně náročné jsou velkoplošné monokultury. Rostliny stejného druhu disponují stejným kořenovým systémem, který koření v přibližně stejné hloubce, takže si navzájem konkurují. Půda se pak jednostranně vyčerpává, protože stejné druhy vyžadují stejné poměry živin. Mnohem lépe uděláte, pokud zeleninu vypěstujete v druhově pestrých polykulturách nebo zmenšíte plochy monokultur a prostřídáte je jinými plodinami.

Stejně tak dbejte na střídání plodin během následujících let, některé druhy zeleniny se po sobě ani příliš nesnesou, takže byste se stejně nedočkali dobré úrody.

Čím si ještě pomůžete

Úrodnost a kvalitu půdy neurčuje pouze obsah organické hmoty, která je důležitá hlavně pro půdní život. Poměrně důležitým aspektem je také obsah minerálů, jejichž množství se stále snižuje. Zatímco organickou hmotu snadno doplníte kompostem, zeleným hnojením, organickým mulčem v podobě slámy nebo stájovými hnojivy, minerály dodáte pouze v podobě materiálů minerální povahy. Jak si tedy pomoci?

Dobře poslouží například kamenný prach, který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě kamene a štěrku. Na první pohled se zdá jako obtížný odpad, ale na druhý pohled v něm možná spatříte poklad, který zvýší kvalitu půdy.

Péči o půdu je nutné brát jako soubor různých postupů, nejedná se tedy pouze o hnojení. Důležitou roli zde hraje také způsob obdělávání. Někteří zahrádkáři zcela odmítají hluboké rytí, při kterém dochází k narušení půdního života. Půda se pak snáze hutní a je méně kyprá. U lehkých půd bohatě postačí pouze povrchové nakypření rycími vidlemi.

Zelené hnojení, hlízkové bakterie a další pomocníci

Se zeleným hnojením jste se již určitě někdy setkali. Jedná se o postup obnovy živin v půdě zvláště na zemědělských plochách, ale tento způsob péče o půdu můžete aplikovat i na svou zeleninovou zahradu. Osivo těchto rostlin seženete ve specializovaných obchodech. Vysévat ho můžete před plodinou, mezi plodinami nebo až po sklizni. Někdy se vysévá i jako podrost pod zeleninou, která to dovoluje. Rostliny zeleného hnojení pak jen stačí povrchově zarýt rycími vidlemi, pro rychlé zetlení totiž potřebují přístup vzduchu.

Mezi plodiny vyžadující vysoký podíl dusíku v půdě můžete také vysadit rostliny z čeledi bobovitých, které na svých kořenech vytváří kořenové hlízky. Na nich žijí hlízkové bakterie, které dokáží přeměňovat vzdušný dusík na sloučeniny přijatelné pro rostliny. Touto schopností disponují různé druhy jetele, fazole nebo třeba hrách.

Zdraví půdy mohou do jisté míry ovlivňovat také vysazené rostliny. Proto je dobré lokálně i plošně vysazovat některé bylinky i aromatickou zeleninu. Dobrou práci odvedou například měsíček lékařský, česnek, pažitka nebo třeba lichořeřišnice.

Text a foto: Lucie Peukertová

18.1.2017 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist