Je nutné řešit, jak moc je dřevo proschlé?
Obecně platí, že je dobré dělat dřevo několik let dopředu, aby bylo do kamen či krbu dobře proschlé. Měkké dřevo v polínkách zvládne na dobrém místě správně proschnout i za rok až dva. Tvrdé dřevo v polínkách je nutné nechat prosychat déle, většinou kolem tří až čtyř let.
Dále také platí, že se suchým palivovým dřevem ušetříte i více než 25 % nákladů na topení, namísto 10 m3 vlhkého vystačíte i se 7 m3 řádně proschlého dřeva. Řešit tak skladování palivové dříví je určitě nezbytné. Správná vlhkost dřeva na topení by se měla pohybovat pod 20 %.
Jaké místo je na stavbu dřevníku nejvhodnější?
Ještě než půjdete na zahradu vybírat místo, spočítejte si, kolik metrů kubických dřeva za sezonu ztopíte. Můžete si buďto dřevo rozdělit na měkké a tvrdé nebo nechat vše prosychat cca tři roky. Optimální je zvolit druhou možnost, málokdy budete mít čas dřevo třídit, a pak do kotle v jistém poměru promíchávat. Záleží na vás a taky na tom, zda si necháváte vozit dřevo již naštípané nebo si ho připravujete celé sami.
Dále myslete na to, že není dobré postavit jeden velký dřevník a do něj naskládat veškeré dřevo, protože si vždy zadní dřevo zarovnáte novým ještě neproschlým. Nejlepší volbou je vytvořit si fyzicky oddělené prostory, každý na jednu sezonu. Také myslete na to, že není dobré skládat dřevo do výšek (optimálně tak, abyste na dřevo dosáhli bez stoličky apod.) či do mnoha řad. Jednak není bezpečně skládat dřevo do výšin a pak také dřevo v deseti řadách nebude rychle prosychat.
V neposlední řadě zvolte orientaci dřevníku vůči směru deště, větru a slunci. Dřevník by měl být optimálně na slunečném místě, které je vzdušné a není na exponovaném místě z hlediska deště.
Na co si dát pozor při stavbě dřevníku?
Jaký je optimální materiál pro stavbu a jaký je vhodný tvar dřevníku, je každého věc. Zde neexistují žádná pravidla. Každý má jiný vkus. Důležité je pouze dodržet základní pravidla, která by měla být vždy platná, obdobně jako je tomu u místa pro dřevník, viz výše.
První pravidlo je nenechat dřevo ležet na zemi nebo nízko nad zemí. Takové dřevo pak hnije a je hodně vlhké. Správná výška se pohybuje kolem 20 cm. Nejlepší je dát pod dřevo štěrk nebo pevnou dlažbu. V případě země se bude pod dřevníkem dlouho vypařovat voda a kolem dřevníku poroste plevel, který vypařování vody rozhodně nepomůže. Díky štěrku se voda nejen rychleji zasákne, ale také odpaří a navíc vám v něm neporoste žádný plevel.
Obdoba platí i o střeše dřevníku. Také zde je vhodné mít nějaké místo pro proudění vzduchu a zvláště pak u plachet, které se zapařují. U střechy můžete také ponechat místo kolem 20 cm. Protože dřevo při prosychání ubývá na hmotnosti a „scvrkává“ se, je nezbytně nutné mít u dřevníku pevné stěny. Dřevo, které drží jen chabá opora, se může dříve či později na někoho svalit.
Při rovnání dřeva také není nezbytně nutné mít co nejmenší mezery. Ve výsledku, když dřevo proschne, je to jedno. Naopak je lepší mít sem tam mezery, kterými proudí vzduch i do vnitřních řad, dřevo tak prosychá rychleji, dřevník by měl být tedy dostatečně vzdušný.
Pár rad závěrem
Než postavíte svůj první dřevník, měřte a počítejte si po dobu kolem tří let spotřebu dřeva na topnou sezonu. To je vhodné pro správné dimenzování oddělených prostor. Myslete na to, že dřevník stavíte na dlouhou dobu, není to záležitost na pár let.
Nejen kvůli tomu volte také trvanlivé materiály a v případě dřevníku ze dřeva, tento materiál i správně ošetřete, jinak vám ho dříve či později poškodí hmyzí škůdci nebo houby. V neposlední řadě nutno dodat, abyste dřevník a jeho umístění nepodcenili, jen tak spálíte méně dřeva a nebude se vám tolik zanášet nejen komín, ale také kamna. V každém případě můžete správně proschlým dřevem jenom ušetřit, a to výrazně.
