Založte si vlastní kompost

Některým zahrádkářům přijde práce na zahradě zvlášť namáhavá a komplikovaná. Mnohdy je to ale i tím, že podcenili množství organického odpadu, který zahrada každý rok vyprodukuje. Posečenou trávu nebo spadané listí pak cpou do popelnice na směsný odpad a zvětšují tak zbytečně problém s množstvím odpadu, který vyprodukuje každá domácnost.

V lepším případě si někteří zahrádkáři pořídí kontejner na bio odpad, ale stejně je problém na světě. Vlastní kompostér ho ovšem vyřeší, jen se musí odhadnout jeho velikost, protože na velké zahradě s plastovým kompostérem jen těžko vystačíte.

Co pak s hotovým kompostem? Pokud na své zahradě pěstujete zeleninu, vyřešíte si tím problém s hnojením. Kompost totiž nahradí jakákoliv hnojiva, která byste jinak museli kupovat.

Jaký kompostér vybrat

Malé zahrady si většinou vystačí s plastovými kompostéry, které seženete v obchodech specializovaných na zahrádkářské potřeby. Tento typ ovšem nemusí vyhovovat úplně každému. V plastu se totiž kompost v létě přehřívá, samotný kompost jen těžko přeházíte a nakonec nijak zahradě nesvědčí ani po estetické stránce. Jeho použití je tedy na každém z nás.

Do přírodní zahrady nebo tam, kde dáváme přednost přírodním materiálům, se více hodí kompostér z prken, která je možná odmontovat, aby se dal kompost přeházet či odebrat. Tyto kompostéry si snadno vyrobíte svépomocí z trvanlivého dubového nebo měkkého smrkového dřeva. Výhodou je také volný přístup vzduchu, který do materiálu proniká ze všech stran.

Dobrý základ pro kompostér

Hlavní roli při výrobě kompostu hrají půdní mikroorganismy, které rozkládají organickou hmotu na sloučeniny přijatelné pro rostliny. Ovšem aby se tito pomocníci do kompostu dostali, je třeba tomu trošku pomoci. Buď máte možnost do kompostéru kromě kuchyňských či rostlinných zbytků přidávat dávky zeminy, ve které se mikroorganismy vyskytují zcela přirozeně, nebo jim umožníte volný přístup do kompostu odspodu kompostéru. Právě v tomto mají výhodu dřevěné kompostéry s volným dnem, které umožňují přirozenou migraci mikroorganismů i drobných půdních živočichů, kteří v rozkladných procesech hrají stejně důležitou roli.

Na volné dno kompostéru rozložte tenké větvičky, které budou fungovat jako praktická drenáž a zásobárna vzduchu do začátku, až na tuto vrstvu začněte pokládat ostatní odpad ze zahrady a domácnosti. Do kompostéru se časem nastěhuje opravdu velké množství různých druhů brouků, červů a žížal, které s rozkladnými procesy jedině pomohou.

Častá chyba kompostování

Do kompostéru čas od času hodíme i něco, co by tam správně být nemělo. Řeč je o odpadech z kuchyně živočišného původu. Maso v kompostu hnije a může být zdrojem různých choroboplodných zárodků.

Do kompostu stejně tak nevhazujte ani kočičí nebo psí exkrementy, které hmotu, ve které budete časem pěstovat zeleninu, mohou taktéž kontaminovat. Raději se zaměřte na hnědou a zelenou složku bioodpadu. Zelená složka je zastoupena například posečenou trávou, spadaným listím či plevelem, hnědá pak zeminou, substráty či dřevěným uhlím.

Kompostovat můžete i na balkoně

Pokud bydlíte v bytě a žádnou zahradu nevlastníte, stejně budete potřebovat nějak efektivně zužitkovat zbytky ze zeleniny a ovoce. V městském prostředí jsou poslední roky oblíbené vermikompostéry, ve kterých se o rozkladné procesy starají žížaly. Ty si smlsnou na jakémkoliv organickém odpadu z domácnosti, ať je ze zeleniny, či ovoce.

Co do kompostu patří

• rostlinné zbytky – zelenina, ovoce
• kuchyňské zbytky rostlinného původu
• posečená tráva
• spadané listí ze stromů
• zemina
• sinice, řasy a další bio odpad z jezírek
• čajové lístky, kávová sedlina
• dřevěný popel
• drobné větvičky
• vaječné skořápky
• sláma, seno
• hnůj
• kousky papíru, karton bez syntetických lepidel

 Co do kompostu raději nedávejte:

• psí nebo kočičí exkrementy – mohou obsahovat zárodky chorob
• popel z uhlí
• kuchyňské zbytky živočišného původu – mohou v kompostu hnít
• tuky, oleje

 Foto: Lucie Peukertová