Zelí znali již před více než dvěma tisíci lety. Římané mu přisuzovali zázračnou moc všeléku. Kato již dvě století před naším letopočtem tvrdil, že ten, kdo si zelí pěstuje sám na vlastní zahradě, jako by měl na zahradě vlastní lékárnu. Bylo by tedy opravdovou chybou zelí si nevypěstovat (a hlavně nejíst). V jídelníčku ho měli Keltové či Vikingové.
Zdraví prospěšné látky konzumujeme jak v syrovém, tak v zkvašeném nebo i ve vařeném zelí. Má vysoký obsah protizánětlivých, antibakteriálních a hojivých účinků.
Nejen proti vředům
Šťáva ze syrových zelných listů je účinným dobře vyzkoušeným prostředkem proti žaludečním i dvanácterníkovým vředům. Protivředová látka obsažená v listech pomáhá i při zdravotních potížích s játry. Každodenní drobné, ale i větší zdravotní problémy můžeme léčit pomocí zelných obkladů.
Mimořádně vysoký obsahu vitaminu C obsahuje každá čerstvá hlávka bílého zelí. Jedná se o množství cca 45 mg na 100 g hmoty. Ještě o něco vyšší obsah vitaminu C má červené zelí. V kysaném zelí je obsah vitaminu C asi o polovinu snížený.
Další velkou předností zelí je jeho vysoký obsah vlákniny. Ve spojení s nízkým obsahem kalorií je důležitou složkou stravy pro všechny, kdo se snaží hubnout. Na 200 g zelí připadá asi jen 22 kalorií. Jak známo, vláknina prochází trávicím traktem rychle, a tak je dobré zelí kombinovat například ve formě salátů s odpovídajícím množstvím oleje a nechat projít zažívacím ústrojím, které tak ochrání před rakovinou střev. Zelí navíc dokáže absorbovat a přirozenou cestou z těla odvést i jedy.
Zelný obklad na klouby
Nejvhodnější pro léčbu formou obkladu, kaší a šťávou ze syrových zelných listů je zelí bílé. Červené zelí obsahuje sice více slizu, ale díky antokyanům barví.
Pro přípravu zelného obkladu je nejdříve nutné odstranit vnější listy. Pak vyloupněte nepoškozené čisté, jemné listy. Následně u těchto listů vyřízněte středové žebro. Vezměte váleček na nudle a přes listy přejíždějte tak dlouho, dokud se nestanou ohebnými a začnou pouštět šťávu. Listy, které si takto připravíte, pak přiložte k bolavým částem těla. Pomohou vám s léčbou akné, s revmatickými klouby, s ránami, vředy. Nakonec místo obložené listy převažte obvazem.
Na zelný obklad můžeme využít rovněž zelnou kaši. Potřebovat budeme čtvrt zelné hlávky, ze které jsme sundali svrchní listy. Část hlávky rozkrájíme nahrubo a umeleme na masovém mlýnku. Můžeme ji také rozmixovat. K zelné kaši přidáme 1 lžičku olivového oleje anebo oleje z pšeničných klíčků. Takto připravenou hmotu ihned přikládáme na bolavá či nemocná místa a opět přitáhneme mulovým obvazem.
Zelné obklady je třeba vyměňovat 2x až 3x za den, ale vždy si pro obklad připravíme čerstvou dávku zelí nebo zelné hmoty.
Zelné obklady také pomáhají při špatně hojících se ranách, také při bolesti zubů anebo při zánětech nehtového lůžka.
