Jak si poradit se rzí hrušňovou

Rez hrušňová představuje pro pěstitele oblíbeného ovoce stále větší nebezpečí. I když obvykle nemá vliv na kvalitu plodů, problémem je úbytek listové plochy a následné oslabení stromů. U starších jedinců může mít její výskyt fatální následky.

Rez je houbová choroba, jejímž původcem je Gymnosporangium sabinae. Ke svému životu potřebuje dva hostitele – hrušeň (Pyrus communis) a druhým hostitelem je jalovec čínský (Juniperus chinensis) nebo jalovec klášterský (Juniperus sabina L.) a jeho variety. Svůj vývoj začne na jaře na jalovcích, odkud se za pomoci větru „stěhuje“ na hrušně.

V dubnu až květnu vyrůstají na kůře jalovců z telií rosolovité oranžovožluté útvary. Z těchto ložisek se uvolňují teliospory, které se za pomoci větru dostávají na hrušně. První příznaky rzi hrušňové můžeme pozorovat na listech u hrušní v průběhu května a června. Nejprve se na nich objeví oválné skvrny žluto-oranžové barvy velikosti 1–2 cm. Druhá polovina léta odkryje na spodní straně listových čepelí 3 až 5 mm výrůstky, které se nazývají aecia. Ta jsou místem vzniku spor, které se stěhují zpět na jalovce. Napadené části jalovce jsou mírně vřetenovitě zduřelé. Dochází k omezení růstu, žloutnutí a opadu jehličí, výjimečně i k odumírání větévek a větví.

Rozhoduje vzdálenost

Čím blíže sobě jsou hrušeň a jalovec, tím pravděpodobnější je přenos nákazy. Za rizikovou je považována vzdálenost menší než 150 až 200 metrů. Ovšem zaznamenány byly i přenosy spor na vzdálenost 1000 metrů.

Také počasí zde hraje významnou roli. K infekci dochází nejčastěji za teplého deštivého počasí při teplotách ovzduší okolo 18 °C a v době kvetení hrušní. Pro šíření spor postačují teploty okolo 12 °C.

Hlavní příčinou nárůstu výskytu rzi hrušňové v našich končinách je vzrůstající obliba výsadby jalovců  nejen v soukromých zahradách, ale i na veřejných prostranstvích anebo v zahrádkářských koloniích.

Doporučovaná ochranná opatření

  • Vzájemná izolace hostitelů, minimální odstup 200 metrů, ideálně 500 m.
  • Sledování výskytu telií v jarních měsících na jalovci a včasné odstranění napadených větví. Při extrémním rozšíření nekompromisně odstranit celé keře.
  • Zamezit šíření infekce překrytím jalovců pomocí bílé netkané textilie v dubnu až květnu.
  • Chemická ochrana hrušní fungicidním postřikem (Baycor, Horizon, Score  apod.) v období před začátkem kvetení. Při vlhkém počasí postřik po týdnu zopakovat. Další postřik po odkvětu.
  • Současně provádět i postřik jalovce, a to alespoň 3x s měsíčním odstupem. První postřik počátkem dubna.
  • Na podzim nenechávat ležet listí, ale spálit je stejně jako odstraněné napadené větve jalovce.
  • Výběr odolnějších odrůd a kultivarů hrušní. Obecně odolnější jsou ranější odrůdy.
  • Pěstování odolnějších kultivarů hostitelských druhů a kříženců – jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata) či jalovec poléhavý (Juniperus horizontalis).

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com

30.11.2016 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

TOPlist