Jak si poradit se rzí hrušňovou

Rez hrušňová představuje pro pěstitele oblíbeného ovoce stále větší nebezpečí. I když obvykle nemá vliv na kvalitu plodů, problémem je úbytek listové plochy a následné oslabení stromů. U starších jedinců může mít její výskyt fatální následky.

Rez je houbová choroba, jejímž původcem je Gymnosporangium sabinae. Ke svému životu potřebuje dva hostitele – hrušeň (Pyrus communis) a druhým hostitelem je jalovec čínský (Juniperus chinensis) nebo jalovec klášterský (Juniperus sabina L.) a jeho variety. Svůj vývoj začne na jaře na jalovcích, odkud se za pomoci větru „stěhuje“ na hrušně.

V dubnu až květnu vyrůstají na kůře jalovců z telií rosolovité oranžovožluté útvary. Z těchto ložisek se uvolňují teliospory, které se za pomoci větru dostávají na hrušně. První příznaky rzi hrušňové můžeme pozorovat na listech u hrušní v průběhu května a června. Nejprve se na nich objeví oválné skvrny žluto-oranžové barvy velikosti 1–2 cm. Druhá polovina léta odkryje na spodní straně listových čepelí 3 až 5 mm výrůstky, které se nazývají aecia. Ta jsou místem vzniku spor, které se stěhují zpět na jalovce. Napadené části jalovce jsou mírně vřetenovitě zduřelé. Dochází k omezení růstu, žloutnutí a opadu jehličí, výjimečně i k odumírání větévek a větví.

Rozhoduje vzdálenost

Čím blíže sobě jsou hrušeň a jalovec, tím pravděpodobnější je přenos nákazy. Za rizikovou je považována vzdálenost menší než 150 až 200 metrů. Ovšem zaznamenány byly i přenosy spor na vzdálenost 1000 metrů.

Také počasí zde hraje významnou roli. K infekci dochází nejčastěji za teplého deštivého počasí při teplotách ovzduší okolo 18 °C a v době kvetení hrušní. Pro šíření spor postačují teploty okolo 12 °C.

Hlavní příčinou nárůstu výskytu rzi hrušňové v našich končinách je vzrůstající obliba výsadby jalovců  nejen v soukromých zahradách, ale i na veřejných prostranstvích anebo v zahrádkářských koloniích.

Doporučovaná ochranná opatření

  • Vzájemná izolace hostitelů, minimální odstup 200 metrů, ideálně 500 m.
  • Sledování výskytu telií v jarních měsících na jalovci a včasné odstranění napadených větví. Při extrémním rozšíření nekompromisně odstranit celé keře.
  • Zamezit šíření infekce překrytím jalovců pomocí bílé netkané textilie v dubnu až květnu.
  • Chemická ochrana hrušní fungicidním postřikem (Baycor, Horizon, Score  apod.) v období před začátkem kvetení. Při vlhkém počasí postřik po týdnu zopakovat. Další postřik po odkvětu.
  • Současně provádět i postřik jalovce, a to alespoň 3x s měsíčním odstupem. První postřik počátkem dubna.
  • Na podzim nenechávat ležet listí, ale spálit je stejně jako odstraněné napadené větve jalovce.
  • Výběr odolnějších odrůd a kultivarů hrušní. Obecně odolnější jsou ranější odrůdy.
  • Pěstování odolnějších kultivarů hostitelských druhů a kříženců – jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata) či jalovec poléhavý (Juniperus horizontalis).

Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com

30.11.2016 4:00

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist