Kromě řezu je na jaře také důležité růže pořádně pohnojit. Proti chorobám a škůdcům zatím není nutné používat postřiky, jejich čas přijde o několik měsíců později, kdy se škůdci začnou více množit. Jarní péče se promítne nejen do zdravotního stavu růží, ale také do násady květů, která bude zvláště po dobře provedeném řezu bohatá.
Na jaře také seženete bohatý sortiment prostokořenných a kontejnerovaných růží, kterými si tak můžete obohatit svou růžovou zahradu.
Výživa založená hlavně na draslíku a fosforu
Na jaře byste neměli zapomenout růžím dopřát hnojivo. Na trhu se objevuje celá škála hnojiv určených přímo pro růže. Můžete vybírat mezi granulovanými i tekutými typy nebo podle působnosti volte mezi krátkodobě a dlouhodobě působícími hnojivy. Kapalná hnojiva mívají okamžitý efekt, ale je nutné je aplikovat po krátké době znovu.
Granuláty v tomto směru působí déle a často obsahují i organické složky, které aktivují půdní mikroorganismy. Dlouhodobě působící, tedy pomalu rozpustné, granulované hnojivo, aplikujeme většinou pouze jednou, a to na jaře v březnu nebo dubnu. Pomalé rozpouštění a pozvolné uvolňování živin do půdy umožňují voskové látky, kterými jsou granule potaženy.
Hnojiva určená pro růže mají předem upravený poměr živin. Pokud se ovšem rozhodnete použít hnojivo pro okrasné dřeviny, vybírejte hlavně druhy, kde převažuje draslík a fosfor. Na tyto prvky jsou růže náročné, zpevňují totiž jejich pletiva a mají pozitivní vliv na kvetení. Dusík by měl být naopak zastoupen v malém množství, způsobuje rychlý růst rostliny, který je nežádoucí hlavně těsně před zimou. Mladé výhony totiž snadno namrzají.
Starou a osvědčenou metodou hnojení růží je přidávání rozložené chlévské mrvy ke krčku růže. Nevýhodou je ovšem horší dostupnost mrvy v některých oblastech. V ekologicky laděných zahradách je to jedna z možností, jak se vyhnout chemicky vyráběným hnojivům. Chlévská mrva navíc chrání růži proti vymrzání během zimy, je tedy praktická ve více ohledech. Použít ovšem můžete také dobře zetlený kompost, který kromě živin doplní stejně jako mrva i organickou hmotu. Poměr živin je ovšem poměrně dost nevyrovnaný.
Výsadba nových růží
Na trhu se dnes setkáváme s úžasnou nabídkou růží v kontejnerech, které lze vysazovat prakticky během celého roku až do příchodu prvních mrazů. V těchto nádobách růže roste po delší dobu, než najde nového majitele a substrát je tedy silně prokořeněný. Při výsadbě pamatujte hlavně na to, že po vyjmutí kořenového systému z květináče musíte mechanicky mírně poškodit bal.
Zahradnickou lopatkou rozrušte kořenový systém, který by jinak hůře prokořeňoval do okolní půdy a pravděpodobně by nastal „květináčový efekt“, při němž kořeny neopouští původní substrát, ve kterém byly pěstovány v kontejneru. Kořeny se v tomto balu neustále stáčí a vzniká tak jejich hustá síť. Rostlina z tohoto důvodu nepřijímá živiny rozpuštěné ve vodě z okolní půdy a dá se i po roce po výsadbě snadno vytáhnout z půdy.
Dále také pamatujte na promíchání zahradního substrátu nebo zetleného kompostu se stávající půdou, která se nachází na stanovišti. Rostlina si pak lépe zvykne a lépe prokořeňuje do okolní půdy. Tento postup dodržte i v případě, že je stávající půda méně kvalitní než materiál, který nově přimícháme do výsadbové jamky.
Na jaře se také setkáte s prostokořennými sazenicemi, tedy s těmi, které nejsou prodávány zákazníkům v kontejneru. Zde je třeba kořenový systém ošetřit zahradnickými nůžkami. Poškozené kořeny zkraťte zahradnickými nůžkami tak, aby došlo k začištění řezné rány.
Nezapomínejte na řez
Technika řez se odvíjí hlavně od typu růže, jinými slovy od charakteru růstu. Je ovšem třeba kontrolovat i zdravotní stav rostliny. V první řadě odstraňte výhony mechanicky poškozené či napadené škůdci. Korunka by měla být vzdušná, dobře přístupná pro vzduch a světlo. Proto je třeba odstranit přestárlé dřevo a křížící se výhony, které korunku zbytečně zahušťují.
Keřová růže
Do této velice oblíbené skupiny řadíme čajohybridy a floribundy. První skupina se vyznačuje velkými jednotlivými květy. Druhá pak vytváří mohutná květenství skládající se z mnoha drobných květů.
Čajohybridy si poradí s hlubším řezem než floribundy, proto se nebojte, že tyto růže řezem poškodíte. Hlavní výhony se ořežou na výšku přibližně 20 cm od země. Postranní výhony se seříznou na 2 až 3 očka.
Floribundy neřežeme tak hluboko. Hlavní výhony necháme dlouhé asi 30 cm. U obou typů růží odstraňujeme všechny slabé a poškozené výhony. Během zimy může v některých oblastech docházet k vymrzání výhonů, které na jaře zcela odstraňte.
Miniaturní růže
Do široké skupiny řadíme oblíbené minirůže, polyantky a patiové růže. Po zimě je třeba odstranit všechny namrzlé výhony, kterých u těchto typů růží bývá poměrně hodně. Slabé výhony odstraňte u hlavních větví, které zkraťte asi na 10 cm. Stejně tak odstraňte staré dřevo, které by měly nahradit mladé výhony, které vyrostou poblíž.
Opakovaně kvetoucí růže
Opakovaně kvetoucí druhy růží nazýváme také remontantní. Kvetou několikrát za sezónu, obzvlášť pokud se pravidelně odstraňují odkvetlé květy. Do této skupiny řadíme také oblíbenou růži svraskalou (Rosa rugora), která vytváří mohutný keř.
Všeobecně lze říci, že se tento typ neřeže příliš radikálně. Hlavním cílem je zamezení přehoustnutí korunky. Do vnitřní struktury keře se musí dostat světlo a vzduch. Každý druhý rok z keře vystříháme 2 až 3 nejstarší výhony. Keř se tak prosvětlí a vytvoří mladé větve, které bohatě pokvetou.
Dále se zaměřujeme na střih konců výhonů. Pruty dosahují značných rozměrů. Růži svraskalou navíc lze tvarovat stejně jako živý plot, který se z tohoto druhu běžně zakládá.
Pnoucí růže, climbery
Climbery představují velice širokou skupinu s velkými květy. Vytváří dlouhé výhony, které potřebují stabilní oporu. Pilkou nebo pákovými nůžkami vystříháme nejstarší výhony. Mladší květonosné větve se zkrátí na ½ délky.
U pnoucích růží je třeba dodržet rozprostření větví do prostoru. Neměly by se výrazně křížit a navzájem se odírat. Ačkoli se může zdát, že radikálnějším řezem růžové keře poškodíte, je třeba zdůraznit, že se pnoucí růže rychle vzpamatují a opět vytvoří větší množství silných větví, které bude třeba zkrátit během léta, protože bývají poměrně nestabilní. Stejně tak pamatujte na pravidelné vyvazování k opoře.
Stromkové růže
Nejběžnější stromkové růže mají kulovitou korunu. Na jaře odstraníme slabé, namrzlé a jinak poškozené větve. Vystříháme také nejstarší výhony, které postupně nahradí mladší výhony. Ponechané květonosné větve zkrátíme asi o ½ původní délky na očko jdoucí ven, aby nedošlo k přehuštění středu koruny.
Foto: Lucie Peukertová, shutterstock.com
