Léčivé ovoce, kterému svědčí přemrznutí

Letošní rok byl v mnohém specifický, a ačkoli se konzumace některých druhů ovoce doporučuje až po přemrznutí, je klidně možné, že ranější odrůdy zvláště pak v některých lokalitách do zimy dávno odplodí. Mráz ovšem některým druhům ovoce dodá zajímavější chuť, zvýší obsah cukru a někdy dokáže změnit i samotnou konzistenci plodů, které byly ještě nedávno díky tuhosti prakticky nejedlé.

Nízké teploty pro zahrádkáře většinou znamenají konec zahradnické sezony. Některé plodiny mohou i slabé mrazy poškodit. Ne vždy je ovšem mráz škodlivý, v případě některých druhů drobného ovoce ho dokonce uvítáme. Nízké teploty totiž mohou změnit vlastnosti ovoce jako takového. Plody pak mohou získat zcela jinou konzistenci, jako tomu je třeba u mišpule obecné (Mespilus germanca). Na podzim byste si na hnědých malvičkách této dřeviny jen těžko pochutnali, jsou totiž tuhé a poměrně trpké, prostě žádná lahůdka. Po prvním mrazu naopak změknou a zvýší se v nich také obsah cukru, takže jsou plody příjemné nejen na konzumaci, ale také představují už mnohem příjemnější chuťový požitek.

Přemrznutí je tedy vhodné především u těch plodů, které jsou na podzim ještě příliš tvrdé nebo dokonce trpké či kyselé.  Každý rok se ovšem nejspíš nepoštěstí a plody do zimy nevydrží, což může být letos případ zvláště u některých druhů. Dobrým příkladem je rakytník, kdy ranější odrůdy jsou už dávno sklizené a prvních mrazů se určitě nedočkají.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

Mráz může být k užitku i v jiném ohledu. Tak třeba u rakytníku se plody při teplém počasí sklízí opravdu jen těžko, protože se při trhání mačkají. O moc lepší to není ani v případě, že si na pomoc vezmete zahradnické nůžky, kterými plody z větviček ostříháte. Nejlepší bude počkat do prvního mrazu a plody v tuhé podobě z dřeviny otrhat. Pokud byste přeci jen chtěli sklízet dříve, pak je vhodné ostříhat celé větvičky s plody a ty pak dát do mrazáku, kde si celý proces urychlíte, plody pak jednoduše otrháte klidně doma.

Rakytník je v léčitelské praxi poměrně univerzální léčivá dřevina, která pozitivně ovlivňuje imunitu, plody mají protirakovinné účinky a obsah vitamínu C je mnohem větší, než je tomu u oblíbených citrusů. Z plodů lze vyrábět různé džemy, limonády, sirupy, zavařeniny a v sušené podobě se přidávají do obilných kaší nebo třeba do bylinkových čajů. Jsou bohaté na karotenoidy, vitamíny skupiny B, vitamín PP, kyselinu listovou, a provitamín D. Opomenout nelze ani vysoký poměr flavonoidů a minerální látky v podobě železa, manganu a draslíku, síry, bóru, vápníku a mědi.

Mišpule obecná (Mespilus germanica)

Tento keř nebo menší stromek se u nás pěstoval již před mnoha desítkami let, ale později se na něj poněkud zapomnělo. Plody obsahují kromě 75 % vody také velkou zásobu cukru, vlákniny, tříslovin, vitamínu C a B2, z kyselin je pak hojně zastoupena kyselina jablečná. Mráz dodá malvičkám příjemnou sladkou chuť a také mnohem přívětivější konzistenci.  Používají se na výrobu džemů a různých slaných i sladkých pomazánek.

Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia ´Edulis´)

Většina druhů jeřábu má plody poměrně tuhé a nijak zvlášť šťavnaté. Situace se ovšem změnila v 19. století, kdy byl objeven strom moravského sladkoplodého jeřábu, v jehož případě je situace úplně jiná. Plody sice dozrávají už na podzim, kdy je také nejvyšší obsah vitamínu C, ale vyšší zásoba cukru v plodech vznikne teprve po přemrznutí, kdy se ovšem zase na druhou stranu tenčí zásoby vitamínu C. Pozitivní je, že se velká část vitamínu u těchto plodů zachová i po tepelném zpracování, což je mezi druhy ovoce poměrně velká výjimka.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea)

Pokud jste někdy narazili na tyto kyselomilné rostliny s načervenalými plody, které jste ochutnali, jistě vás příliš nenadchly, byly totiž s největší pravděpodobností poměrně dost trpké. Ačkoli jsou plody zralé v průběhu léta nebo na podzim, vyplatí se je ponechat na rostlinách a počkat do mrazů, které zmírní jejich trpkost.

Obsahují velké množství vitamínu C, který je stejně jako v případě jeřábu stabilní i při tepelné úpravě. Kromě tohoto vitamínu jsou plody bohaté na provitamín A, třísloviny, flavonoidy, minerální látky, rostlinná barviva a vyšší obsah kyseliny šťavelové, která není vhodná pro jedince se zdravotními obtížemi spojenými s ledvinami.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

S divoce rostoucím keřem s modrými plody s fialovým ojíněním většinou moc v kuchyni nepočítáme, ačkoli je to velká škoda. Trnkové plody jsou totiž opravdu zdravé, protože obsahují velkou zásobu organických kyselin, pektinu a vitamínů především ze skupiny B. Na plodech nám většinou není příliš sympatická jejich trpkost, která pomíjí po přemrznutí. Konzumace plodů pomáhá při žaludečních obtížích, působí proti průjmu a obtížím s močovým měchýřem.

Foto: Shutterstock

18.10.2019 5:30| autor: Lucie Peukertová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa zahradničení?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním Vaší emailové adresy:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@magazinzahrada.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznete zde.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít

TOPlist