Co ještě stihneme vysít?
Od začátku májového měsíce můžete vysévat teplomilnou zeleninu jako fazole, okurky, dýně nebo cukety. Sejeme také zelí, kedlubny a brokolici. Ještě pořád můžeme dát do země semínka červené řepy, mrkve, mangoldu, hrášku, póru nebo ředkviček. Možná dozrají o pár týdnů později, ale pochutnáte si na nich. Zeleninu se hned po výsevu vyplatí přikrýt netkanou bílou textilií, pod teplou peřinkou zůstane až do prvního protrhávání řádků. Ochrání ji i před dřepčíky.
Vysazujeme předpěstovanou zeleninu
Z truhlíků se na venkovní záhony stěhují sazeničky předpěstovaného zelí, polorané kedlubny, kapusty a květáku. Úplně nakonec, až po půlce měsíce, vysazujeme salátové okurky i nakladačky, celer a teplomilná rajčata a papriky. Na slunná stanoviště koncem května sázíme i lilek a meloun. Při dřívějším přesunu by „zmrzlíci“ totiž mohli choulostivé sazeničky spálit během jediné mrazivé noci.
Předtím než partu sazeniček, které jsme od zimy piplali v truhlíku za oknem, přesídlíme do záhonů, musíme je minimálně týden postupně otužovat, aby si zvykly na slunce i venkovní teploty. „Venčit“ začínáme opatrně ve stínu a každý den rostlinám pobyt venku prodlužujeme a přidáváme na sluneční lázni.
Jak pomoci zvládnout rostlinkám přesazení?
Stěhování na záhony je ta pravá chvíle pro sypké organické hnojivo, nejlépe to s příměsí kvašených slepičinců, a následně probiotickou zálivku. Hnojivo dodává do půdy živiny pozvolna a rovnoměrně po celou sezonu, takže rostlinky nejsou nikdy hladové ani překrmené, a podíl kvašených slepičinců zase dodá fosfor, který je potřeba pro sladké plody a krásné květy. Zálivka s prospěšnými bakteriemi probudí potřebný život v půdě, probiotika pomohou rostlině dobře zakořenit a vstřebávat živiny z hnojiva a podpoří ji v růstu. Navíc se nám tahle drobná investice mnohokrát vrátí v podobě větší a zdravé úrody.
Čtěte také:
- Jak správně používat tkané a netkané textilie
- Vypěstujte si vlastní úrodu. Poslední šance na založení zeleninových záhonů
- Hnojíme ekologicky
Náš tip: Pozor na přízemní mrazíky: Jsou zákeřné a přicházejí bez varování. Jak s nimi bojovat? Při přesazování usadíme rostliny do vrstvy kompostu nebo mělce zapracujeme do půdy sypké organické hnojivo. To je přirozeně zahřeje. Na noc sazenice zakrýváme netkanou fólií nebo je přiklopíme přepůlenými PET lahvemi. Odolnost vůči mrazu a výkyvům teplot také přirozeně posílí probiotická zálivka.
Co ještě dělat v květnu?
- Pravidelně okopáváme a plejeme.
- Hurá pro zaslouženou sklizeň! Dozrává letošní kopr, špenát nebo ředkvičky.
- Brambory v řádcích přikryjeme další vrstvičkou půdy, ale stále ještě je můžeme také sázet. Pěstovat brambory lze kromě klasického kopčení i ve slámě.
- Bylinky, které dřevnatí, můžeme namnožit hřížením – spodní větvičky zatížíme a schováme pod peřinku zeminy. Až zakoření, můžeme použít jako sazeničky.
- Dejte kvasit kopřivy a vyrobte si jíchu, ekologické dusíkaté hnojivo.
Rozmazlujeme jahody
Kvetoucí jahodníky při hrozbě přízemních mrazíků zakryjeme na noc netkanou textilií. Přes den ji odstraníme, aby včely mohly květy opylovat. Jahody také pravidelně zaléváme, okopáváme, odplevelujeme a přihnojujeme sypkým organickým hnojivem s obsahem slepičinců. A jednou za dva týdny jim dopřejeme probiotika pro rostliny, která pomůžou k větší a zdravější úrodě.
Pod keříky umístíme slámu nebo černou netkanou textilii. Až jahody dozrají, ochrání je před znečištěním a uhníváním. Zároveň tím rostliny zamulčujeme, sláma či textilie totiž brání odparu vody a prorůstání plevele.
Květnová péče o stromy a keře
Kvetoucí stromy za tu nádheru odměníme okopáváním a pravidelnou zálivkou. A když jsme u toho rozmazlování, nezapomeneme na příznivé mikroorganismy, které budou hýčkat i jejich kořeny.
Pokud jsou jabloně, hrušně nebo broskvoně doslova obsypané zárodky plodů, protrháme je, aby měl každý dostatek místa pro život.
Pozor, útočí mšice: Pravidelně sledujeme mladé výhony rostlin, zda si na nich nepochutnávají mšice. V tom případě musíme zasáhnout nejen proti mšicím, ale hlavně proti mravencům, kteří si mšice na stromech „chovají“ pro jejich sladkou medovici. Pomohou například lepové pásy kolem kmenů.
Skleníky a fóliovníky dostanou nové obyvatele
Ve vyhřátém skleníku už se těší na sklizeň ředkvičky, salát, raná mrkev, kopr nebo špenát. Koho přestěhujeme na jejich místo? Z předpěstovaných sazeniček to budou rajčata, papriky, okurky a bylinky. Znovu zaséváme letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, kukuřici nebo pozdní mrkev.
V květnu už se do skleníku dovede slunce pěkně opřít. Využíváme teplé dny a větráme. Lepší cirkulace vzduchu vyhání plísně a patogeny. Preventivně také odstraňujeme odumřelé květy a listy.
