Jmenuje se Neoalsomitra sarcophylla, české jméno nemá. Pěstuje se v domácnostech poměrně často, ale málokdo ví, co to vlastně doma má, nejčastěji bývá považována za nějaký druh voskovky. Přitom ale patří do úplně jiné rodiny, na rozdíl od hořcovité voskovky je to vzdálená příbuzná okurek a patří mezi tykvovité.
Po stěně i po stropě
Loubinec se do pokoje nehodí, je to typicky venkovní rostlina a navíc na zimu opadává. Voskovky nebo šplhavnice – scindapsus jsou rostliny ovíjivé, potřebují pro růst do výšky oporu nebo je musíte na stěnu něčím přichytávat. Pokud chcete něco, co skutečně samo „poleze“ po zdi, je ideální právě Neoalsomitra sarcophylla. Vyhání dlouhé liánovité stonky, ze kterých ve trojicích vyrůstají oválné zašpičatělé listy. Z paždí listů vyrůstají slabé ale pevné úponky. Pokud mají kolem čeho se ovinout, šplhají vzhůru třeba jako hrách. Navíc ale na sobě mají přísavné destičky, který mi se dokážou doslova přilepit i na kolmou stěnu nebo strop. Oporu tedy nepotřebují, nemusíte je ani nijak vyvazovat, přichytávat. Stonky vyrůstají do délky až pěti metrů a když rostlina potřebuje se dostat ještě dál, odnoží nový stonek a pokračuje. Výhodou je, že spodní listy při dobré péči minimálně opadávají, takže celá stěna je krásně zelená, výhony se dokážou otočit i po stropě nebo za roh.
Proměnlivé listy
Příroda si umí poradit se vším. Neoalsomitra sarcophylla vyhání kupředu stonky s lehkými slabými lístky, protože těžké by mohly způsobit, že úponky se odtrhnou od podkladu. Ve spodní části rostliny ale listy postupně ztuhnou, jsou pak tlusté až dva milimetry, vypadají zkrátka jako sukulenty. Také ztmavnou, takže rostlina má na sobě několik odstínů zeleně. Pro bohaté olistění přitom není potřeba mnoho světla. Neoalsomitra sarcophylla pochází z jihovýchodní Asie, doma je například v Thajsku, ve Vietnamu, na Borneu a Sumatře. Vytváří podrost tropického pralesa, kde ze země šplhá po kmenech stromů a obaluje je zelení do poměrně velké výšky. Ke slunci se ale nikdy nedostane, je zvyklá na rozptýlené světlo. Samčích ani samičích nenápadných žlutých kvítků se u nás ve většině případů nedočkáte, pokoj přece jen nedokáže imitovat dokonale přirozené prostředí především proto, že rostlině nedokážete zajistit dostatečnou stálou vlhkost vzduchu, jaká v tropickém deštném pralese je. Rostlina tedy sice nevykvete, v běžném rašelinou obohaceném substrátu pro pokojové rostliny se jí ale při pravidelné zálivce a celoroční teplotě kolem 20 °C bude dobře dařit. Vzhledem k tomu, že je dlouhověká, budete na listech jistě čas od času chtít zlikvidovat prach, Nejlepší je v létě sprcha ne moc studenou vodou. Když se vám ale pne po zdi, osprchujete ji obtížně, pak nezbývá než vzít štěteček nebo peříčka a opatrně všechny listy oprášit. Pomůže i rosička, když budete opatrně stříkat vodu jen na listy a ne na zeď.
Rozmanitost tvarů a využití v interiéru
Zdůraznili jsme schopnost Neoalsomitry sarcophylly plazit se po stěně, protože takých pokojových rostlin mnoho nenajdete. Pokud máte vytápěnou zimní zahradu nebo verandu, můžete si nechat porůst přistíněnou zeď navazující na dům a vytvoříte tak krásné pozadí pro banánovníky, palmy, monstery – zkrátka budete mít malé tropické zákoutí, nejlépe s vodní nádrží nebo fontánkou, která bude udržovat vlhkost vzduchu. Pnout se může N. s. také po stěně paludaria nebo po kmenu velké palmy. Hodí se ale také do závěsných nádob, stačí jí přistřihovat dlouho výhony a nasměrovat je dolů, vytvoří hustý zelený převislý keřík. Milovníci sukulentních rostlin si mnohotvárnost této rostliny také užijí. Zhruba po roce totiž vytvoří mělce pod zemí kaudex – ztloustlý stonek, typický pro sukulenty. Stačí ho vyndat ze země, usadit do květináče tak, aby měl jen mělce zapuštěné kořínky a korunu stonků ostříhat a pravidelně zastřihovat jako u bonsaje. Kaudex má rychlý přírůstek, za rok ztlouste asi o centimetr, takže brzy budete mít zajímavou rostlinku z rostodivně boubelatým falešným kmínkem, z niž občas vyrazí nějaký vzdušný kořínek.
TIP
Trnitý kaudex nebo dlanité listy
Z rodu Neoalsomitra se u nás již objevily i jiné druhy se stejnými podmínkami pro pěstování. Najdete je spíš u milovníků pokojovek, k nimž doputovaly dovozem odnoží z dalekých krajů a snadným dělením, kterým se šíří od domácnosti k domácnosti. Poptejte se tedy mezi známými třeba po Neoalsomitra capricornica, původem z Austrálie. Má pravidelně tvarované dlanité listy a jako pnoucí pokojovka vypadá nádherně. Indonézská Neoalsomitra schefferiana má zase nápadně velké oválné listy s výrazným žilkováním, nejzajímavější je ale její trnitý kaudex, silný až deset centimetrů a vysoký i metr.
Text: Gabriela Koulová
