Plevel i skvělá zelenina
Plevel i zelenina, to přesně je šťovík. Rostlina, která u nás paradoxně momentálně roste nejvíce na loukách nebo při okraji cest. Jenže již v antice byl šťovík součástí hostin, kde byl konzumován především proto, že pomáhal s trávením. To však nejsou jeho jediné pozitivní účinky. Ví se, že pozitivně ovlivňuje imunitu, zvyšuje hladinu železa, pomáhá s onemocněním krvetvorby, osvěžuje a má rovněž i mírně projímavé účinky. V době, když ještě nebyly rozšířené citrusy, ho lidé konzumovali v rámci prevence proti kurdějím.
Výzkumy potvrdily, že jde o jedinečný zdroj endokrocinu, emodinu, kvercetinu a dalších důležitých bioaktivních sloučenin. Bylo zjištěno, že tyto sloučeniny jsou účinné proti zánětům, ekzémům, různým bakteriálním infekcím. Potvrdilo se, že jde o vynikající tradiční lék proti mnoha kožním problémům. I proto ho dnes můžete najít v celé řadě léků. Byla by proto škoda těchto pozitivních vlastností šťovíku nevyužít a nepěstovat ho na své zahradě. Zvlášť, když je to tak jednoduché. Samozřejmě nic se nemá přehánět. A to platí i v případě konzumace šťovíku, protože obsahuje (stejně jako rebarbora) kyselinu šťavelovou, která podporuje tvorbu ledvinových kamenů.
Šťovík jako zelenina
Šťovík kyselý (Rumex acetosa) je rostlina, která dorůstá 40 až 70 cm velikosti. Tento druh šťovíku se sice na zahradě nepěstuje, ale je také zdravý. Pro pěstování je nejvhodnější zahradní šťovík nebo také špenátový šťovík (Rumex patienta), který je skvělou alternativou špenátu. Již celá staletí ho lidé používali v kuchyni jako přísadu do salátů, pomazánek, nádivek, nákypů a polévek. Jeho listy mají pikantnější lehce citrusovou chuť a všeobecně to je nenáročná trvalka, která se snadno pěstuje.
Jak pěstovat šťovík?
Aby se šťovíku u vás dařilo, potřebuje polostinné místo s hlubokou, vlhčí půdou (mírně kyselou o pH 5,5-6,8) bohatou na živiny. Půda by měla být předem zbavená plevele, prokypřená a týden před výsevem semen rovněž i pohnojená organickým hnojivem. Semena šťovíku vysejte buď na podzim (v době od srpna do začátku října) nebo na jaře. Semena se sejí do řádků vzdálených od sebe 30-40 cm. Klíčení pak trvá asi 10 až 20 dnů. Po vzejití je potom sjednoťte do řad vzdálených od sebe 20-25 cm. U víceletých rostlin je možné množit šťovík i pomocí zakořeněných řízků nebo oddělků ze stávající rostliny. Pokud chcete, vypěstovat si ho můžete dokonce i v květináči. Když budou sazenice v květináči dostatečně velké, rozsaďte je. Každá rostlina by měla být ve své vlastní nádobě.
Jak pečovat o šťovík
Šťovík pravidelně zalévejte, zvláště v suchém období. Během vegetace jej také pravidelně přihnojujte plným NPK hnojivem nebo kvalitním kompostem. Rostliny dále pravidelně odplevelujte a mulčujte. Trvalé rostliny jsou mrazuvzdorné a na jednom místě vydrží i 3-5 let. Pěstují se však i pouze jednoleté rostliny, které jsou nejchutnější, protože listy stářím hořknou.
Sklizeň šťovíku
První šťovík sklízíte již zhruba 2 měsíce po jarním výsevu. Lístky přitom můžete sbírat každý měsíc až do listopadu. S první sklizní začněte ve chvíli, když má šťovík 4-5 listů. Mějte však na paměti, že nějaké listy musí na rostlině i po sběru zůstat, aby došlo k obnově rostliny. Na jaře se sklízí listy z podzimního výsevu. Sklízené listy ze šťovíku můžete odřezávat nebo odtrhávat. Buďte ale opatrní, abyste svou činností nepoškodili pupeny v úžlabí. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámejte. Podpoříte tím růst listů a prodloužíte sklizňové období. Sklizené listy šťovíku jsou určeny k rychlé konzumaci. V lednici pak vydrží ještě 14 dní. Můžete ho ale také zmrazit.
