Co je vlastně kompost

Slovo, které patří do zahrádkářského slovníku stejně jako trávník nebo záhonek. Všichni ho používáme. Víme ale, co znamená? Pokud si představíte nevzhlednou hromadu odpadu kdesi v koutě zahrady, jste tak trochu sto let za opicemi.

Co je vlastně kompost
Co je vlastně kompost (Zdroj: Lucie Peukertová)

Především: Kompost není směs domácího a zahradního odpadu, ale to, co z něj vznikne. Když použijeme jiné slovo stejného významu – humus – jistě je každému rázem jasno. Svrchní vrstvička úrodné půdy plná organické i anorganické výživy pro rostliny, ano to je humus neboli kompost. V nerušeně se vyvíjející přírodě vzniká přirozenou cestou. Zetlelé listí, jehličí, zbytky trávy i jiných rostlin poskytují výživu těm budoucím. Čistý přírodní cyklus si zkrátka s výživou vystačí sám. My netrpěliví zahrádkáři ovšem od záhonků očekáváme nejen zrychlený, ale pěstováním druhů, které půdu značně vyčerpávají, také pro přírodu příliš náročný proces. Musíme jí tedy pomáhat přihnojováním. Nejlepší hnojivo je pak samozřejmě to, které vznikne oním magickým procesem přerodu organických zbytků v humus.

Takže přece jen hromada odpadu?

Ale ne. Neohraničená nevzhledná hromada by to rozhodně být neměla. Kompostujeme zásadně na ohraničeném místě. Někomu bude stačit doma z prkýnek stlučené bednění, ohrádka, pevně ukotvená volnými konci svislých dřevěných pilířů do země. Někdo si takovou dřevěnou ohrádku raději dojde koupit do hobby marketu a tam nejspíš objeví i další, trvanlivější a praktičtější plastové kompostéry. Mohou mít opět podobu jednoduché bedny bez dna. Pro urychlení procesu tlení a přerodu v kompost se ale dnes používají také chytré nádoby z tmavého plastu, často zateplené, aby proces zrání probíhal i v zimních měsících, případně ještě pohodlnější nádoby dvoukomorové, kam do jedné komory ukládáte odpad a do druhé propadává jen dozrálý humus.

Ten pak stačí vysypat, prosít, případné nedostatečně vyzrálé zbytky přidat zpátky do komory první a pak už můžete vlastním přírodním hnojivem přilepšovat svým rostlinám a trávníku. Kompostér by měl patřit k základnímu vybavení vaší domácnosti. Myslíme přece na přírodu, takže organické zbytky nebudeme pro příště házet do popelnic, ale zužitkujeme je na vlastní zahradě. Objem domácího odpadu se kompostováním snižuje asi o třicet procent – to je hodně, že? Radost, kterou srdci zahrádkáře přinese pocit, když vlastní voňavý kompost zapracovává do záhonku, je ostatně penězi k nezaplacení.

​Z čeho tedy kompost vzniká?

Jak je výše zmíněno, z organického odpadu z domácnosti a ze zahrádky. Snad není třeba zdůrazňovat, že na kompost nepatří voda z nádobí se saponátem, ale jedině ta, kde jsme si dali práci a při umývání žádný saponát nepoužili. Takové občasné zalití „špínou“ bez chemie kompostu jen prospěje, provlhčení urychlí proces tlení. Přerod zbytků v humus je biologický proces aerobní – to znamená, že kompostovaná hmota potřebuje provzdušňovat. Tomu pomůže hrubší suchý odpad ze zahrádky – větvičky nebo mírně proschlá posekaná tráva. Přesto je dobré kompost nejméně dvakrát ročně promíchat, proházet. O všechno ostatní už se postarají mikroorganismy, které se v kompostované hmotě usídlí a zajišťují její postupný rozklad. Ve spodní již transformované hmotě pak určitě najdete žížaly. Mají zde dostatek potravy a postarají se o další zjemnění budoucího humusu. Potřebují ovšem k životu vodu – další důvod, proč kompost občas prolít. Ne moc, protože pak by nedocházelo k postupnému tlení, ale k hnití a vznikal by nepříjemný zápach.

Co patří na kompost

Slupky z brambor, zbytky zeleniny, ale také zbytky chleba, občas i nějaký ten zbytek vařené stravy, tráva, zbytky rostlin, na kousky posekané větvičky, shrabané listí, popel ze dřeva – to je pochopitelné. Nemusíte se ale obávat ani věcí s plísní či hnilobou – obojí je jen první známkou počínajícího rozkladu, který pak v kompostu probíhá stejně.

Na kompost ale můžete přidat i filtry s kávovou usazeninou, čajové sáčky a dokonce i hygienické papírové kapesníčky a papírové kuchyňské utěrky. Potištěný papír ovšem na kompost nepatří. Nedáváme do něj ani kosti a syrové maso. S tuky je třeba opatrně, olej z fritézy určitě do kompostu nevylévejte, ale s mastnou pánví s přepáleným tukem si můžete poradit tak, že ji vytřete papírovým ubrouskem a ten pak už do kompostu dát můžete. I ten olej z fritézy se dá použít, ale je třeba ho nalít na piliny a nechat ho do nich vsáknout – pak teprve přijde do kompostu. Semen plevelů se bát nemusíte – mikroorganismy se o jejich likvidaci postarají. Pozor ale na pelyněk, vratič a větvičky tújí – tyto rostliny obsahují jedy, které zabíjejí mikroorganismy a brzdí tak proces rozkladu. Listí ořešáku tleje pomalu, ale jinak kompostu v ničem nevadí, když je v menším poměru k ostatnímu odpadu.

Nejlepší hnojivo, životodárná hmota

Humus vzniklý ze všech výše jmenovaných domácích a zahradních odpadů je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost strukturu půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.

TIP: Jde to i v paneláku

Dobré kompostéry nešíří kolem sebe žádný nepříjemný zápach. Není tedy důvod, proč jeden neumístit ke sklepům nebo do kočárkárny v bytovém domě. Že pro humus nebude využití? To jistě není pravda – každý má doma pokojovky, které potřebují občas přesadit, mnoho lidí si zdobí okna truhlíky a řada lidí vyjíždí na chatu či chalupu, kde se jim humus s bytového domu určitě bude hodit. I v bytě můžete mít minikompostér nebo používat šikovnou pomůcku – kompostovací tašky. Dají se koupit do zásoby, do nich můžete organický odpad z bytu střádat a potom je celé vyhodit do domovního kompostéru.

Text: Gabriela Koulová

Publikováno: 09.04.2019

Mohlo by vás dále zajímat

Ekologické pěstování

Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.

Ekologicky se dají pěstovat plodiny i na malé zahrádce, kde máte vše pod kontrolou.

Podpořte úrodnost půdy na vaší zahradě díky tipům od zkušené Radky Votavové

Vytvořte si vlastní kompost, jíchu a podpořte úrodnost vašich záhonků

Jarní sázení rostlin

Příprava substrátu na jarní sázení rostlin.

Jak přesazovat vzrostlé stromy

Přesadit vzrostlé stromy, staré i 15 let, je možné. Poradíme vám postup, jak na to.

Kompost

Kompost

Jak na bohatou úrodu jahod

Pokud si chceme pochutnat na dobrých jahodách, musíme se o ně pořádně starat. Hlavně odstraňovat špatné listy a správně hnojit.

ČTĚTE DÁLE

Neobyčejně obyčejná luštěnina pro mlsné jazýčky i pro zdraví
Neobyčejně obyčejná luštěnina pro mlsné jazýčky i pro zdraví

Péče o zahradu

Hrášek cukrový je oblíbená luštěnina, která je plná vitaminů a minerálů. Nejzdravější je pochopitelně syrový, ale hodí se i k tepelnému zpracování.

Královna květin potřebuje správnou péči
Královna květin potřebuje správnou péči

Péče o zahradu

Na zahrádkách pěstujeme různé odrůdy růží. Ať už se těšíme z velkokvětých, drobnokvětých, nebo popínavých růží, musíme se o ně správně starat.

Fazol zahradní, popínavá jednoletka z tropické Ameriky
Fazol zahradní, popínavá jednoletka z tropické Ameriky

Péče o zahradu

Fazol zahradní čili obecný můžeme zařadit mezi popínavé jednoletky. Pěstujete je pro křehké zelené lusky, nebo čekáte až na zralé pevné fazole?

Krokusy, oblíbené jarní cibuloviny
Krokusy, oblíbené jarní cibuloviny

Péče o zahradu

Šafrány kvetou brzy zjara, v závislosti na druhu a počasí od února do dubna. Věnujte se tedy pěstování krokusů již na podzim, kdy je můžete začít vysazovat.

Endivie je méně známá listová zelenina se spoustou předností
Endivie je méně známá listová zelenina se spoustou předností

Péče o zahradu

Pěstování salátů na zahradě patří k tradici. Chcete ale změnu? Pak vyzkoušejte endivii – listovou zeleninu s jinou chutí a spoustou vitaminů.

Sasanky, něžní poslové jara
Sasanky, něžní poslové jara

Péče o zahradu

První poslové jara jsou také sasanky. Rod Anemone zahrnuje na jaře kvetoucí trvalky. Jejich barva je nejčastěji bílá, ale i žlutá, modrá, růžová a fialová.

Zelené sójové boby edamame
Zelené sójové boby edamame

Péče o zahradu

Sójové boby edamame si snadno vypěstujete i na své zahradě. Jejich pěstování není o nic složitější než pěstování klasických sójových bobů nebo fazolí.

Když jílek proroste z trávníku do záhonů, je zle
Když jílek proroste z trávníku do záhonů, je zle

Péče o zahradu

Jílek je znám jako travina, kterou používají zemědělci. V záhonech ale tento nízký plevel nemá, co dělat, zlikvidujte jej co nejdříve.

Na jílovitou půdu se vyzbrojte rýčem a nápaditostí
Na jílovitou půdu se vyzbrojte rýčem a nápaditostí

Péče o zahradu

Půda s jílem není sice zrovna pro zahrádkáře požehnání, ale lze ji obohatit. Také existuje řada rostlin, kterým tvrdá zemina nevadí.

Pak choi – čínské zelí plné vitaminu C
Pak choi – čínské zelí plné vitaminu C

Péče o zahradu

Čínské zelí pak choi je křehké a dužnaté, nedá se ale na rozdíl od pekingského zelí skladovat. Vysejte si je na záhon a sklízejte podle potřeby.

Sněženky jsou symbolem naděje a přicházejícího jara
Sněženky jsou symbolem naděje a přicházejícího jara

Péče o zahradu

Sněženky voní jarem. Jejich bílé květy vykukují ze sněhu již v době, kdy se nám o teplejším období zatím jen zdá. Víte, jak se o posly jara správně starat?

Kouzlo pěstování jabloní na ovocné stěně
Kouzlo pěstování jabloní na ovocné stěně

Péče o zahradu

Pěstování jabloně je mezi zahrádkáři oblíbené. Chcete však vyzkoušet něco speciálního? Pak se nechte zlákat fantastickou ovocnou stěnou!