Stromy vysázené v blízkosti budov jsou schopné snížit potřebu klimatizace v průběhu léta a naopak v chladném počasí snížit tepelné ztráty budov. Stromy plní také velmi důležitou funkci větrolamů a výrazně snižují půdní erozi.
Stromy jako bezporuchové chladicí zařízení
Stromy se dají v zásadě přirovnat k bezporuchovému chladicímu zařízení s okamžitou a navíc automatickou regulací výkonu, a to až o několika desítkách kW. Vzhledem k tomu, že jsou na solární pohon, jsou tudíž zdarma a jako bonus navíc je jejich nehlučný chod. Příroda je dokázala vytvořit z recyklovatelného materiálu. Navíc vydrží desítky let s minimální laickou údržbou. No řekněte, které zařízení nebo stroj vám tohle všechno může nabídnout?
Nejdokonalejší rozptyl sluneční energie
Sluneční energie je rozptylována vodou, a to prostřednictvím rostlin. Na povrchu porostů, kam dopadají sluneční paprsky, se odehrávají ty hlavní energetické děje. Není-li k dispozici voda, jež by se pohlcením sluneční energie odpařila, dochází ke změně slunečního záření v teplo. Rostliny bohatě zásobené vodou rozptylují sluneční energii nejdokonaleji.
Pro svůj růst sice potřebují fotosyntézu, ale pro její průběh spotřebují naprosto zanedbatelné množství energie, pokud ho srovnáme s energií, jež rozptylují, aby zmírnili klima. Nesmíme tedy dělat tu chybu, že bychom ignorovali tuto funkci rostlin a stromů zvlášť. Mohlo by se nám stát, že z planety Země vytvoříme step.
Dokonalejší regulační systém neexistuje
Co se týče tepelné bilance jednoho stromu, například kaštanu s průměrem koruny 10 m, dokáže odparem vydat až 400 litrů vody za pouhý den. Má-li takovýto vzrostlý strom korunu o ploše cca 80 m2, dopadne na něj denně 450 kWh sluneční energie. Fotosyntézou se k němu váže méně než 1 % sluneční energie, která na něj dopadá. Do vodní páry odpařované ze stromu téže velikosti a plochy se váže 280 kWh sluneční energie. Stejný strom dokáže chladit v průběhu 12 hodin průměrným výkonem 23 kW.
Na každém mm2 rostlin se nachází od 50 do 100 průduchů a každý z nich reguluje vodní výdej podle aktuálního objemu vody v pletivech. Záleží rovněž na teplotě listu a vlhkosti vzduchu, jakož i na regulaci pomocí rostlinných hormonů. Je tedy jednoznačné, že ztráta vegetace na velkých plochách, tak jak se tomu děje například v Brazílii nebo v Africe, může vyústit ve snížení průměrných ročních srážek. To vše pak způsobí velkou změnu počasí.
Pamatujme všichni na to, že rostliny jsou zelenými plícemi naší planety. Vytvářejí kyslík a na kyslíku jsme všichni závislí. Snižováním rostlinné plochy na Zemi způsobujeme snížení spotřeby oxidu uhličitého. To vede ke zvyšování jeho koncentrace v ovzduší a z toho vyplývajícího globálního oteplování.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
